Kostel sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově

Autor: Marta Jiroudková <marta.jiroudkova(at)centrum.cz>, Téma: Informace, Zdroj: ÚMČ Praha 5, Vydáno dne: 30. 08. 2007
Kostel sv. Filipa a Jakuba na Zlíchově stojí na místě původní gotické stavby ze 13. století. Nejstarší dochovanou zprávou o této památce je darovací listina Otakara II., kterou byl kostelík připsán faráři Bartoloměji a jeho nástupcům.

Zlíchov měl již v roce 1361 vlastního faráře, která však v husitských válkách zanikla.

Roku 1669 (nebo 1702) začali na Zlíchově působit jezuité. Ti dali v roce 1713 starý, patrně již velmi zchátralý kostel zbořit a na jeho místě postavit nový, nynější. Stavba byla dokončena roku 1714, 5. května byl kostel posvěcen ke cti sv. apoštolů Filipa a Jakuba. Dne 16. května 1750 byl zařazen pod správu smíchovského faráře u sv. Jakuba. Bohoslužby se zde konaly 6x ročně. Faráře získal roku 1875, od kdy do jeho farnosti patří i Hlubočepy. Součástí areálu je kamenný sloup se sochou P. Marie Svatohorské, který sem byl přenesen ze středu obce při rozšiřování komunikace a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z doby po polovině 18. století stojící před kostelem v ose presbytáře na východní straně. Presbytář je obdélníkový, s rovným stropem a v něm pěkný oltář z přechodní doby renaisance v barok. Po stranách reliefy sv. evangelistů. V hořejší části je pozoruhodná pěkná řezba "Poslední soud". Obraz sv. Filipa a Jakuba jest z r. 1875, malovaný Vil. Kandlerem. V segmentovém oblouku štukové kartuše s odznaky evangelistů a monogramem "J. H. S.". V obdélníkové lodi oltáříky s obrazy sv. Josefa a sv. Anny, po stěnách "sv. Ludmila a sv. Václav", vesměs od V. Kandlera. V rohu lodi polichromovaná dřevěná barokní socha P. Marie s Ježíškem. Pod kruchtou renaisanční tabule s letopočtem (1714) a latin. nápisem. Do r. 1895 upevněn byl pod kruchtou (ve tmě) známý "Zlíchovský relief". Jest to ze dřeva řezaný relief ze 16. století. R. 1895 nalezeny na kostelní půdě další čtyři řezané reliefy a všechny uloženy v zemském museu.

Zvon František Xaverský z roku 1697 určený jako dílo Jana Pricqueye v Mladé Boleslavi má průměr 63,4 cm, výšku 49,3 cm a tloušťku věnce 4,8 cm. Váží asi 168 kg a je laděn do d2. Byl ulit zřejmě pro jezuitskou kolej na Starém městě. Koruna má šest uch s dvojicí oblounů a je zdobená hlavičkami. Základ koruny je nízký, po obvodu kolmý, kolem je lišta a linka. Na horním okraji se nachází rostlinný ornament: esovitě zavíjený stonek s listy a tulipánovitými květy. Pod nimi je linka a nápis začínající křížem na pahorku z kuliček a ručičkou ukazující šikmo shora dolů na nápis:

<!--[if !supportEmptyParas]--> <!--[endif]-->

HAEC CAMPANA HONORIS FRANC(ISCI) XAVERY PRO BONIS COL(EGII) VET(ERO) PRAG(ENSIS) S(OCIETATIS) I(ESV) CVRATA EST.

 

Pod začátkem nápisu je přerušen rostlinný vlys nápisem A(NNO) 1697.  Pod ním je zavíjený rostlinný pás ohraničený linkami, na další lince jsou zavěšeny čtyři hlavičky andílků střídané čtyřmi akantovými listy. Stejná hlavička je umístěna na boku na východě a protilehle na západě. Na jihu se nachází kartušový erb s vytečkovaným monogramem IHS, skrz písmeno H prochází kolmo osa spojeného kříže nahoře a kotvy dole. Kartuše je přidržována dvěma andílky a nahoře je umístěna hlavička. Na severní straně vousatý prostovlasý světec s paprskovou svatozáří v kněžském oděvu pravou rukou přidržuje vztyčenou snítku truskavce (sv. František  Xaverský).

 

Zvon z roku 1838 rekvírovaný v 1. sv. v. o průměru 49 cm, výšce 39 cm a ladění g2 byl opatřen nápisem:

 

Beneficentia et pietate incolarum opium que Hlubočepii et Zlichovii, nec non assiduitate parochi Josephi svoboda in praeurbis Smíchov AD 1838

 

Zvon z roku 1924 od Oktáva Wintera v Broumově měl průměr 50 cm, výšku 35 cm a hmotnost 81 kg. Byl rekvírován v 2. sv. v.

 

Zvon umíráček z roku 1924 od Oktáva Wintera v Broumově má průměr 43 cm, hloubku 29,1 cm, tloušťku věnce 3,6 – 3,7 cm a hmotnost přibližně 50 kg. Jeho koruna je talířová. Pod horní hranou se nachází lišta, pod níž je perlovec v prožlabené liště, na níž je zavěšen pás stylizovaného gotického kružboví s visícími čtyřlaločnými květy. Na východní straně je reliéf sv. Ludmily vyplňující celou plochu boku zvonu. Sv. Ludmila se svatozáří a knihou v levé a palmovým listem v pravé ruce se dívá mírně doprava.

Pod reliéfem je nápis: SV. LUDMILO, ORODUJ ZA NÁS!

Vpravo nalezneme zvonařskou značku: plášť s textem ve čtyřech řádcích:

 
ULIL
OKTÁV WINTER
ZVONAŘ
V BROUMOVĚ
<!--[if !supportEmptyParas]--> <!--[endif]-->
Pod tím je výrobní číslo zvonu (1803). Na východě je nápis:
<!--[if !supportEmptyParas]--> <!--[endif]-->
„NEVÍME DNE ANI HODINY.“
POŘÍZENO SBÍRKOU KATOLÍKŮ
ZLÍCHOVA  HLUBOČEP
ROKU. 1924.
 
Pohled z věže kostela naleznete zde

Literatura: Kybylová, Ludmila. Lunga, Radek. Vácha, Petr. Pražské zvony. Praha: Rybka Publisher, 2005. Literatura: Žáček, František. Stehlík, František. Historický a orientační průvodce Prahou. Praha: Nakladatelství Františka Stehlíka, 1929.