V roce 1898 si strojní zámečník Josef Walter otevřel na Smíchově ve Smetanově ulici dílnu. Opravoval v ní váhy a jízdní kola, která později i vyráběl. Roku 1901 se dílna přestěhovala do Kinského ulice a začal zde pracovat i bratr Josefa Waltera Antonín Walter. J. Walter se zde začal zabývat konstrukcí motorového kola a po dvou letech vyvinul spolehlivý stroj s jednoválcovým motorem. Roku 1903 mu za něj byla na hospodářské výstavě udělena stříbrná medaile Průmyslové jednoty pražské. Roku 1905 vznikla v ulici Na Zatlance nová díla s konstrukční kanceláří, kde Walter sestrojil motocykl s dvouválcovým motorem a nově řešeným způsobem zapalování válců. Jeho stroje měly už tehdy velkou oblibu - svou technickou kvalitu potvrzovaly i svými mnohými vítězstvími na motocyklových závodech. Od roku 1909 se Walter zabýval výrobou automobilů a levné dvou až čtyř sedadlové tříkolky. Protože Walter nemohl jen s vlastním kapitálem podnik rozšířit, vytvořil roku 1911 společnost s firmou Breifeld-Daněk v Karlíně. Pro neshody byla ale záhy zrušena a vznikla Walter spol. s. r. o. Ta na pozemku v Jinonicích vybudovala v roce 1913 nový závod se slévárnou, karosárnou, smaltovnou, lakovnou a brzdící stanicí. Stavbu provedla fa. A. Šimka. Následující rok ale továrnu značně poškodil požár. Waltrovka v té době vyráběla zejména automobily WIII (vzorem byl vůz Renault), WII, WI. Výroba motocyklů se pozastavila. Za první světové války sloužil podnik válečné výrobě. V roce 1919 vznikla Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol. Ředitelem se stal ing. Novák, později V. Kumpera a J. Walter ztrácel v podniku vliv.
Nakonec z něho odešel a v Košířích založil novou továrnu na ozubená kola. Waltrovka se v té době opět zaměřila na výrobu automobilů a od roku 1923 i leteckých motorů - zpočátku licenčních BMW, potom hvězdicových vlastní konstrukce (Walter 60nz), dále motorů W 120nz, Mars,Gamma, Bora, Castor, Polux, Jupiter a licenčních Bristol a Gnome-Rhone.Nová pětipodlažní železobetonová skeletová budova vznikala v Jinonicích roku 1929.Realizovala ji Českomoravská stavební společnost. V suterénu se nacházel sklad odlitků sériové výroby, v přízemí sklad a expedice hotových součástí. V patrech výrobna šasí pro osobní i nákladní automobily, montovna motorů, převodových skříní, náprav a řízení, montovny leteckých motorů a sklady. Objekt pročleněný velkými plochami oken působí velmi strohým dojmem.Roku 1937 vznikla přístavba kancelářské budovy s ředitelstvím a moderními výstavními prostorami. Továrna se rozšiřovala i za války, kdy se ve výrobě opět podřídila válečným potřebám. Po válce byl podnik znárodněn a přejmenován na Motorlet vyrábějící letecké motory.Dnes továrna opět nese jméno svého zakladatele a specializuje se na generální opravy leteckých motorů. Waltrovka patří mezi významné industriální areály v Praze. O současném stavu se více dočtete
zde.
Literatura: Dvořák, Václav. Popelová, Lenka. Meziválečná průmyslová architektura v Československu. Dostupné z:
http://vcpd.cvut.cz/data/praha_walter.pdf.
Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy. Praha: Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze, 2005.