Na Malostranském hřbitově se odehrává i povídka Psáno o letošních Dušičkách z Povídek malostranských.
Pro smíchovského rodáka Jakuba Arbesa (1840 – 1914) byl Malostranský hřbitov přitažlivým romantickým zákoutím. Podle romaneta Vymírající hřbitov býval syn hrobníka v dětství Arbesův kamarád. Odehrává se zde část romaneta Etiopská lilie, je jím inspirováno i romaneto Sivooký démon. Na hřbitově je pohřbena spisovatelova sestra a první dcera Marie Magdalena, která zemřela krátce po narození (1867).
Další smíchovský rodák Jiří Karásek ze Lvovic (1871 – 1951) použil Malostranský hřbitov jako dějiště svého románu Zastřený obraz a inspiroval se jím i v sonetu Květiny na Malostranském hřbitově:
Legenda o náhrobku pasovského biskupa Thuna-Hohensteina inspirovala Evu Vrchlickou (1888-1969) k básnickému zpracování v baladě Hřbitov v Košířích. Vypravuje se o pyšné a zpupné paní Terezii, že jednou za noci jedouc kolem přikázala svému kočímu, aby vstoupil na hřbitov a biskupovi obrátil list v knize.
Kočí rozkaz neuposlechl, a tak paní Terezie sama vystoupila k pomníku, v tom však:
Paní vystoupila na pomník a nahlédla do biskupovi knihy. S hrůzou shledala, že biskup se modlí rekviem. Za koho? Právě za ni, za paní Terezii. Vylekaná paní se hnala zpět k vozu, sama uchopila opratě a uháněla pryč. Hrůza ji pronásledovala, ulehla a umírala. Ale zpupnost jí neopustila:
Paní Terezie zemřela a puklý náhrobek nad jejím hrobem nese jen jediné slovo: Terezie.
Svatá holčička zase inspirovala spisovatele Františka Kožíka (1909 – 1997) ve stejnojmené knize z roku 1943.
Literatura: Kovařík, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001.