Vykazujíce všecka popisní čísla s jich novými čísly, s jich držiteli, polohou a zvláštním u některých domů názvem na konci ve zvláštním seznamu a pojednávajíce o závodech průmyslových a p. na příslušných místech, naznačujeme a popisujeme na místě tomto pouze budovy, usedlosti, ústavy a p., kteréž buď pro jich znamenitosť a pamětihodnosť, anebo pro jich veřejný neb jiný účel, anebo jinak zvláštního povšímnutí zasluhují.
1) Na nynějším kostelním náměstí stojí farní kostel sv. Filipa a Jakuba s polokruhovou římskou apsidou na východní straně a s věží při její jižní straně. Jak jsme již v dějepisné části pověděli, pochází první o něm zpráva z roku 1383. Náležel ku Praze a slul tehdy kostelem sv. Jakuba za předměstím malostranským, též pod Petřínem, na Újezdě anebo blíže kláštera kartouzského. Jeho tehdejší farář Svatoslav koupil půl druhé kopy grošů ročního platu z masného krámu na Malé Straně za patnáct grošů pražských s tím, by plat ten dáván byl farářům u sv. Jakuba třikráte do roka o vánocích, o sv. Duchu a o sv. Mikuláši, ano, i kdyby krám se sbořil, i ze samého městiště (místa). Pochází tedy kostelík ten zajisté již z třináctého a snad ze dřívějšího ještě století; ale není povědomo, kdo jej vystavěl.
V nynější podobě pochází z roku 1749. Jeho podlaha ležela před tím, než bývalý při něm hřbitov roku 1791 zrušen a r. 1831 i s kostnicí úplně odstraněn byl, nad povrchem půdy okolní. Nyní následkem návozu leží níže povrchu, tak že v předu se strany hlavní třídy do vnitř kostela po několika schodech se dolů sestupuje. Jsa velmi malý a nepatrný, nestačí již dlouhá léta pro obecenstvo Smíchova, kteréž proto i k navštěvování kostelů pražských odkázáno jest a velmi toužebně očekává dokončení započaté stavby nového prostranného kostela.
Ač jest kostel sv. Filipa a Jakuba zajisté nejstarší a nejvzácnější památkou Smíchova, ano o celé a snad o dvě století starší než sám Smíchov, nemá přece v ohledu stavebním žádné znamenitosti do sebe.
První faráři, jak nám zachováno při něm byli:
L 1333 Svatoslav, založil r. 1360 postranní oltář P. Marie;
L. 1361 Mikuláš, jenž uvedl faráře na Zlíchov;
L. 13Ždán, 1368 – 1370 Jiří, pak do roku 1376 Přibík, do roku 1380 Martin a od roku 1396 – 1408 Tomáš.
L. 1562 dán kostel pod patronát obce pražské jako farní kostel, což r. 1592 zvláštní smlouvou utvrzeno bylo. Od roku 1700 jej spravovali Jesuité jakožto misionáři na Vinohradech, až pak beneficium samo bylo 3. září 1749 za arcibiskupa Morice Gust. Hrab. z Manderscheinů, Blankensteinů a Geroldsteinů obnoven; i vedli správu při něm z Jesuitů:
1702 P. Jan Bořický, Jiří Jakeš, Krištof Sádlo;
1704 Václav Gebhard; 1706 Alex. Podleský, Jan Radl; 1708 Jan Špaček; 1709 Vavřinec Lysý; 1720 Jan Pohl; 1738 Jan Winkler a 1748 Jan Gluth; na to pak faráři:
1749 Ant. Thad. Krejza; 1766 Matěj Václav, Jan Konrad; 1789 Ant. Hassner; 1799 František Čabat; 1800 Jos. Ploner; 1816 Bohuslav Reichl; 1820 Ant. Lagler; 1832 Jos. Svoboda; 1840 Jos. Raab jako administrátor a později farář; a od r. 1875 Vincenc Švehla v téže hodnosti a nynější kaplani: Vincenc Vaněček a Michael Beneš.
Přifařeny byl v době patrimoniálních jurisdikcí:
a) Smíchov, totiž: 46 emphiteut c. k. vinohradské jurisdikce, 40 emphiteut, 1 obecní a 2 vrchnostenské stavení jurisdikce mostecké; 6 emphiteut c. k. fiskální jurisdikce sv. Jiří; 47 emph. a 2 vrchnostenská stavení jurisdikce jinonické a 9 vrchnostenských stavení jurisdikce stavovské, dohromady 153 domů;
b) Radlice, totiž 27 stavení, mezi nimiž 9 selských, jurisdikce jinonické;
c) Zlíchov, totiž 26 stavení, mezi nimiž 3 selské panství tuchoměřického;
d) Hlubočepy, totiž 42 stavení, mezi nimiž 9 selských téhož panství; a
e) Červený mlýn.
Některé smíchovské domy opět byly přifařeny k sv. Marketě do Liboce a do Jinonic.
Kostel sv. Filipa a Jakuba byl před dávnými lety filiálkou kostela sv. Václava na Malé Straně, na jehož místě nyní stoj zemský dům, ale později měl sám následující filiálky:
a) u Nejsvětější Trojice na malostranském hřbitově až do 26. května 1818;
b) u sv. Jana na Zlíchově, dříve Jesuitům v Tuchoměřicích náležející a zřízenou r. 1872 za zvláštní faru;
c) kaplí u Nejsvětější Trojice na vinici Nesypce, zavřené od 20. prosince 1784; a
d) kapli sv. Jana Nepomuckého v Radlicích, dříve Dominikanům na Starém Městě náležející.
Této doby náleží k němu již jen kaple sv. Jana Nepomuckého v Radlicích a obnovená soukromá kaple u Nejsvětější Trojice na vinici Nesypce.
Farní kostel má 3 větší zvony a umíráček. Na tom největším jest nápis: „Tento zvon ulit jest svatému Jakubu a ouřadu kostelnímu, Jan Holeczek“. Jeho letopočet a rovněž nápisy ostatních zvonů nejsou více čitelny.
Konečně bylo patronátní právo kostela převedeno s obce pražské na obec smíchovskou na základě řádné smlouvy ze dnů 16. března a 2. dubna 1875, schválené arcibiskupskou konsistoří dne 4. května 1875 pod č. 3078 a c. k. místodržitelstvím dne 29. května 1875 pod č. 25276, a vložené do veřejných kněh dle výměru smíchovského c. k. okresního soudu ze dne 24. listopadu 1877 č. 26479. Dle smlouvy té má kostel vlastního jmění 4022 zl. 66 krejcarů a nadačního jmění 1813 zl 31 krejcarů, a mimo to náleží k němu farní budova č. p. 71. Od doby té přibylo k nadačnímu jmění dalších 2000 zlatých.
2. Blíže farního kostela stojí farní budova č. p. 71 tvořící jižní nároží třídy Kinského a náměstí kostelního, o jednom patře s místnostmi světlými a prostrannými. Budova ta byla r. 1865 zákonitým přispěním patrona kostelního a přifařených osadníků nově vystavěna na místě staré fary, která před r. 1857 zároveň za školu sloužila.