19. kapitola – Sakrální stavby a další významné domy

Autor: Marta Jiroudková <marta.jiroudkova(at)centrum.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 23. 06. 2008



9. Ob dům dále jest na domě č. p 26 mramorová deska zasazena na památku, že tu byl roku 1820 dne 21. března narozen z rodičů židovských Siegfried Kapper, básník a spisovatel český.

10. Z někdejší, r. 1866 vystavěné továrny na obuv pod č. p. 304 v třídě Husově upravily si milosrdné sestry sv. Karla Boromejského roku 1869 klášter s domácí kaplí a s rozsáhlou zahradou a zanášely se tu také opatrováním dítek a industriálním vyučováním odrostlejších dívek, čehož ale r. 1881 zanechaly pro nedostatečnosť prostředků a podpory od jinud.

11. Na hořením konci upravené části třídy Karlovy nalezá se klášter jeptišek srdce Ježíšova (sacré coeur de Jesus), které asi před 9 lety usedlosť č. p. 103, někdejší zahradu hraběte Claryho, i s usedlostí  č.p.167 tak zv. Kobrovou koupily a zde k stojícímu již letohradu švýcarského slohu ještě prostrannou klášterní budovu o dvou patrech přistavěti daly. Zřídily v ní dle vzoru francouzského ústav pro vychovávání dcer zámožnějších tříd a pořídily v ní velmi vkusnou a dosti prostrannou kapli domácí. Dle své polohy a dle rozsáhlé i krásné zahrady, kterouž klášter ze tří stran obklíčen jest, náleží usedlost tak k nejpůvabnějším v celém okolí. „Kobrova“, od kteréž západně jest jedna čásť oddělena a k odprodání za staveniště ustanovena, byla patrně kdysi vinicí a náležela Krištofovi Kobrovy z Kobersberka, jednomu z těch, jižto byli po nešťastné bitvě na Bílé Hoře pro účastenství v bouřích tehdejších dne 21. června 1621 na staroměstském náměstí v Praze sťati.

12. Nepříznivá a nezdravá poloha malostranského hřbitova přímo u lidnatého Smíchova v údolí mezi silnicí plzeňskou a potokem motolským byla příčinou, že obec smíchovská, nechtějíc sama na něm více pochovávati a usilujíc o jeho úplné zapuštění, pořídila si svůj vlastní hřbitov obecní. Koupila r. 1876 od usedlosti Malvazinky č. p. 177 a 242 na výšině, ležící opodál jinonické cesty nad obcí radlickou výměru 8875 čtverečních sáhů za 18000 zlatých. Tento pozemek dala obec s vyjmutím nepatrné části, zděnou hradbou obehnati, zřídila u vchodu do hřbitova obydlí pro hrobníka a pořídila k ní ze strany silnice radlické zvláštní silnici, tak že nový hřbitov, vyžadovavši celkem nákladu 42.000 zlatých, 1. ledna 1877 svému účelu odevzdán byl. Roku 1880 vystavěn vně hřbitova na jihovýchodní straně zvláštní dům úmrčí nákladem 2000 zlatých. Vnitřní zařízení a používání hřbitova řídí se dle jistého plánu a dle zvláštních pravidel. Dle těchto jsou ustanovena zvláštní místa pro hrobky vysoké a pro hrobky nízké. Mezi nimi jsou některá místa vyhražena pro někdejší založení tak zv. Magistrátních čili společných hrobek, a podél celé západní zdi hradební jsou navrženy vesměs hrobky s arkádami čili se sloupořadím, kdežto uprostřed hřbitova se zachovává objemná prostora pro stavbu kostela.

13. Při silnici plzeňské blíže třídy Švarcenberkovy vystavěla si israelitská obec smíchovská synagogu na pozemku, koupeném od knížete Jana Adolfa ze Švarcenberků ve výměře 200 čtverečných sáhů za 3000 zlatých, když 12 let před tím na protější straně silnice sotva vystavěná synagoga již 5 let potom pro svou chatrnosť stavební rozbourána býti musila. Nová synagoga vyžadovala 23.000 zlatých stavebního nákladu. Židé mají též zvláštní hřbitov, jenž leží v údolí radlickém na jižní stráni jeho.