Usedlost v těchto místech stála pravděpodobně už ve středověku. Název Popelka se ale poprvé objevuje až v roce 1704, neboť prý patřila do majetku rodiny Popelů z Lobkovic nebo zde často pobýval Zdeněk Popel z Lokovic. V první polovině 19. století patřila majiteli usedlostí Provaznice a Cihlářky Karlu Dittrichovi pod č. p. 160. Později byla tato rozsáhlá usedlost s mnoha stavbami rozdělena na tři části. Č. p. 214 náleželo v 80. letech 19. století Růženě Novotné, č. p. 215 rodině Feldmannů a č.p. 160 s modlitebnou Izraelské obci košířské.
Kolem roku 1900 usedlost uvolnila místo nové výstavbě. Zbyla z ní pouze dnes památkově chráněná Salla Terrena z konce 18. století se členěným průčelím a slepými arkádami, kterou v roce 2007 nechala městská část Praha 5 opravit.
Literatura: Laštovková, Barbora. Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-057-8. Dostupná v Městské knihovně hl. m. Prahy, Mariánské nám 2.
!