Nevelká usedlost stáva na místě vinice malostranského měšťana Tiburcia Raka, který v roce 1417 spojil dva zdejší vinohrady, které pak nesly jméno Tiburciovské nebo také z neznámého důvodu Štěpa či Štěpá. Desátky byly placeny košířskému dvoru a zčásti i dvoru jeptišek sv. Jiří v Motole. Po husitských válkách byla vinice dlouho neužívaná a sešlá. Ke konci 17. století je vlastníkem pozemků generál vachmistr Filip Ferdinand z Ladronu. V polovině 18. století patří do majetku hraběte Jana Václava z Bubna a Litic. Tereziánský uvádí jako vlastníka staroměstského mlynáře a majitele Sovových mlýnů Václava Kliku. V 80. letech 19. století náleží Janu a Terezii Stelšovským, poté rodině Rennerů – majitelům usedlosti Skalka. Od 90. let. 19. století má více než 16 spoluvlastníků. V roce 1938 jsou její pozemky rozparcelovány a usedlost zaniká. Na jejím místě v ulici Pod Kotlářkou č. 2 byl postaven nový dům.
Literatura: Laštovková, Barbora. Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-057-8. Dostupná v Městské knihovně hl. m. Prahy, Mariánské nám 2