27. kapitola: Smíchov - 4. nejlidnatější město

Autor: Marta Jiroudková <marta.jiroudkova(at)centrum.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 14. 11. 2008



Počet obyvatelstva Smíchova činil roku 1850 dle tehdejšího úředního sčítání pouze 2608 duší, zvýšil se r. 1857 již na 9156, r. 1869 na 15.382 a koncem r. 1880, kdy totiž posléz provedeno bylo všeobecné sčítání lidu na 24.984 duší.[1] Porovnáme-li tento nejnovější počet, jenž slouží pojednání tomuto za základ, s počty předešlými, shledáme, že přibylo obyvatelů:

Proti r. 1869, tedy po 11 letech 9.602 čili      62,5 %

Proti r. 1857, tedy po 23 letech 15.828 čili    172,9%

Proti r. 1850, tedy po 30 letech 22.376 čili    855 %

Dle své lidnatosti jest Smíchov toho času čtvrtým městem v Čechách neboť čítají: Praha 157.713, Plzeň 36.081 a Liberec 27.394, po nichž pak následuje ihned Smíchov. Z celého obyvatelstva připadá:

Na osadu Buďánka                                          277
Na osadu Mrázovku                                         693
A na ostatní Smíchov                                 24.014

                                                     Úhrnem 24.984

Přihlédneme-li k zalidnění Smíchova, shledáváme, že jeho obyvatelé přebývají ve 488 domech, a že počet nájemných stran činí 5197. Připadá tedy průměrně na 1 obydlený dům 10,65 čili okrouhle 10 až 11nájemných stran a 51 osob, a na 1 nájemnou stranu 4,8 čili ne zcela 5 osob. Toto poměrně husté zalidnění domů vysvětluje s tím, že tu jest veliké množství továrnických dělníků a jiného pracovního lidu, jenž se musí s malými byty uskrovniti, a že i jiný nemajetný lid, ano i vyšší a nižší úřednictvo nalézá na Smíchově lacinějších příbytků než v Praze. S takovýmto hustým zalidněním domů rovná se Smíchov Starému Městu v Praze, kde se čítá 51,27 lidí. Avšak Smíchov předčí Prahu jako celek, čítající na 1 dům pouze 46,33 obyvatelů a převyšuje mimo Vídeň též všecky ostatní města v Rakousku, jež mají vesměs mnohem slabší zalidnění, totiž nejvýše 35 obyvatelů na jeden dům, kdežto Vídeň čítá více, totiž 59,65 lidí na 1 dům.

Poměr tento dochází ve skutečnosti ještě mnohem značnějších rozdílů, jelikož vedle jednotlivých nájemníků, totiž jenom o 1 osobě shledáváme nájemné strany o 10 až 15 hlavách,, a jelikož vedle domů jen s 1 stranou nájemnou a třeba jen s 3 až 5 obyvateli jsou opět mnohé domy čítající 40 až 50 ano i více nájemných stran s počtem 200 až i 400 hlav. Tak na př. Činí počet nájemných stran:

U 153 domů 10 až 20, u 49 domů 20 až 30, u 11 domů 30 až 40, u pěti 40 až 50, u 1 domu 60 a u jednoho domu 79. a počet obyvatelů činí:

U 44 domů 100 až 200, u 5 domů 200 až 300, u  1 domu 327 a u 1 domu 409.

Nejvíce obyvatelů mají jmenovitě: dům č. p 194 (409), 261 (327), 393 (222), 373 (219), 205 (205), 31/32 P204), 277 (202), 39 (199) a 405 (190).

 


[1] Mimo napočítáno koncem roku 1880 35 osob, konajících službu vojenskou, na které však v tomto pojednání se nebere žádného ohledu pro nepatrný jich počet a proto, že dle úřadní instrukce pro sčítání lidu byly –ač nesprávně – připočítány k posádce pražské.