Salla Terrena na Popelce

Autor: Marta Jiroudková <marta.jiroudkova(at)centrum.cz>, Téma: Informace, Zdroj: Spektra, Vydáno dne: 15. 11. 2008



Stav Sally Terreny v ulici Na Popelce v říjnu 2008:

Sala terrena je označení pro místnost s otevřenými arkádami, které tvořily spojnici mezi palácovými stavbami a přilehlými zahradami. Byly situovány buďto jako objekty připojené k obytným a reprezentačním budovám, nebo později, v období baroka, jako volně stojící stavby v zahradách či parcích. Tato sala terrena stála volně ve svahu nad původní usedlostí. Je oválného půdorysu, zaklenutá kupolí. Obvod je členěn výklenky, přičemž do středového výklenku v zadní části je umístěna studánka. Proto o této stavbě můžeme též hovořit jako o pavilonu pramene. Prameny s obsahem síranu hořečnatého a síranu vápenatého jsou na této stráni popsány již v polovině 18. století. V 19. století byl na pravé straně saly terreny přistavěn přízemní obytný domek a původní stavba začala chátrat, protože sloužila jako chlév. Kdy přístavba zanikla, není zcela jasné. Barokní stavba chátrala dále. V roce 2006 rozhodl Úřad městské části Prahy 5, který je vlastníkem památky, o jejím obnovení. Od roku 2007 zde probíhají restaurátorské a rekonstrukční práce. Před zahájením oprav byl proveden restaurátorský průzkum fasády včetně stratigrafie barevnosti. Na fasádě byly zjištěny stopy po požáru, díky čemuž se původní omítka zachovala pouze fragmentárně. Ani u vzorků odebraných ve špaletách arkád, které byly zazděny v 19. století, nebyla zjištěna přítomnost pigmentů. Tvarování průčelí stavby vychází z dochovaných prvků. Výjimku tvoří hlavice naznačených pilastrů, které se nedochovaly. Proto bylo po konzultaci s dr. Ambrožovou z NPÚ užito průběžné římsy s výstupky v místech, kde protíná vrcholovou část pilastrů.
Podle dochovaných částí štukové výzdoby byla obnovena celá průčelní fasáda a nahoře rekonstruována balustráda. Pravá a levá strana opěrných zídek je ponechána v přírodním kameni.
Rekonstrukce započala odstraněním náletových porostů ze stavby a odtěžením hliněných zásypů. Následným krokem bylo statické zajištění silně zchátralého objektu.
Projekt, podle kterého byla rekonstrukce zahájena, řešil záchranu porušené klenby, čemuž předcházelo přeložení místní komunikace. Ta byla v minulosti vedena částí paty klenby. Společně s jejím přeložením bylo provedeno odstranění zásypu klenby až k její patě. Zde pak byl položen drenážní systém zachycující vodu stékající z přilehlé stráně a asfaltové komunikace.
Rekonstrukce klenby spočívala v opravě a doplnění poškozených a chybějících částí a v obnově izolace klenby proti srážkovým vodám. Původní klenba je zaklenuta z cihelného zdiva, rozšířená v patě opukovými kvádry navazujícími na opukové, resp. smíšené obvodové zdivo. Jelikož stavba byla v době svého vzniku navržena jako částečně podzemní, byla klenba izolována jílovou mazaninou. Obnovení izolace bylo provedeno stěrkovou izolací Aquafin 2K umožňující difuzi vodních par. Ochranu této stěrky tvoří nopová fólie s kašírovanou textilií vytvářející síť vzduchových kanálků. Tato skladba navíc zabraňuje poškození stěrky kořínky zatravnění, které bylo obnoveno na zásypu klenby.
Následně byl rekonstruován interiér stavby. Po odstranění nánosů sutí a odpadů bylo objeveno torzo cihlové podlahy a pod ním dláždění z valounů. Po vybourání žlabů, které byly vyzděné po obvodu oválné stavby, se objevily výklenky a byla odhalena vyzděná studánka ve středovém půloblouku. V rámci restaurátorského průzkumu interiéru nebyly objeveny žádné hodnotné omítkové vrstvy. Dále byly doplněny chybějící části zdiva a nahozeny nové omítky, které byly upraveny dřevěným hladítkem. V této fázi vynikla krása klenby s lunetami a nikami.
Zbytky cihelné dlažby byly demontovány, původní valounové dláždění se ponechalo na místě a překrylo mlatovým povrchem. Při rekonstrukci saly terreny byly použity dva typy omítkových systémů: Vnější plochy byly nahozeny dvouvrstvým omítkovým systémem FASO 20V (jádro + štuk). Ten je založen na vápenné pojivové bázi s přísadami vyvolávajícími částečně hydrofobní efekt (neobsahuje polymerní přísady). Omítka je tak lépe schopna držet na vlhkém podkladu. Díky hrubozrnnosti má menší sklon k tvorbě trhlin. Aplikuje se tradiční zednickou technikou a je dostatečně tvarovatelná pro formování ozdobných profilů na fasádě (pilastry, římsy, šambrány).
Vnitřní plochy byly omítnuty vápenocementovým sanačním omítkovým systémem, přizpůsobeným pro dané technické podmínky – tj. velmi vysoký stupeň zavlhčení části vnitřních ploch. S ohledem na historické zdivo byl z důvodu nenavyšování vlhkosti a salinity povrchové vrstvy zdiva volen systém dvouvrstevný, tedy podkladní sanační omítka a sanační omítková vrstva. Souvrství vyniká velmi nízkým difuzním odporem (tedy vysokou prodyšností) a díky snížené kapilární nasákavosti druhé omítkové vrstvy vykazuje odolnost vůči prostoupení vlhkosti na povrch a vzniku vlhkých a solných map. Pouhé zahlazení povrchu dřevěnými hladítky zachovává difuzní otevřenost systému.
Nyní se připravuje návrh na uzavření arkád prosklením. Objekt nelze ponechat otevřený, protože by byl jistě poničen. Arkády však nechceme uzavřít tak, aby nebylo možné nahlédnout do interiéru, protože krása této drobné stavby nespočívá pouze ve vnějším architektonickém členění.

***

Investor: Městská část Praha 5 Dohled investora Městské části Praha 5: Ing. Jana Brixi Komise regenerace Městské části Praha 5: PhDr. Daniel Ebel Na realizaci rekonstrukce se podílely následující firmy: Gema Art Group a.s., Pentas s.r.o., Premix s.r.o.