Po pádu komunismu se Arbesovo náměstí stalo jedním velkým tržištěm. O desetiletí později jej však nahradila parková úprava. Do ní je zasazen mělký kruhový bazén z pískovce, který připomíná velké plovací kolo. Uprostřed je soustředný kruh z nerez oceli, provrtaný prstenec, jenž vytváří radou výstřiků obloučky zurčící vody. Ze samotného středu vyvěrá do výše mohutnější vodotrysk. Náměstí vlídně sleduje socha Jakuba Arbesa od J. Černého a J. Korečka z roku 1964.
Moderní fontána v sadech ve tvaru cívky, jen několik metrů od hlavního dopravního tahu, patří k drobné architektuře parku. Při pohledu přes řeku připomíná svým tvarem Tančící dům stojící naproti. Do provozu byla fontána uvedena firmou Mück. Dva čtvercové stupně základů nesou kruhový sokl, na němž je hranol s masivní mísou. Cívku fontány tvoří kovové úhelníky, které nesou drobnější přepadovou misku. Z ní vytéká voda do nastavených prohnutých úhelníků a odtud do kašny, která je vyložena drobnými mozaikovými kostičkami.
Vodovod zásobující letohrádek i přilehlé pozemky vodou nechal vybudovat kníže Rudolf Kinský v letech 1829-31. Využil vyvěrajících podzemních pramenů a jejich vydatnost zvýšil vybudováním štol. Toto zajímavé soukromé dílo napájelo tehdy tři velké kašny, dvacet tři malých kašen a tři jezírka. Horní jezírko v Kinského zahradě má oválný tvar, voda stéká po kamenité stěně do většího dolního jezírka, kde je umístěna socha Herkula a dva vodotrysky. Pískovcová socha Herkula, raně barokní práce z konce 17. století sem byla přenesena v roce 1938 z Kampy. Před vchodem do Národopisného muzea byl instalován další vodotrysk. Bronzový lachtan z jezírka v Kinského zahradě je dílo Jana Laudy z roku 1953.
Kašna v areálu školy pro neslyšící (Holečkova 4, č. p. 104)
Kašna je umístěna v průčelí dvouramenného schodiště, které umožňuje vstup do rozlehlé budovy. Je vybavena konchou s lasturou, jejímuž čelu ještě nedávno dominovala maska démona – chrlič. Zbyla z něj jen trubka, a ta je bez vody. Nádržka na vodu je útulně osázena trvalkami. Vzadu za budovou se nacházejí zbytky bazénku, jenž poskytoval vodu, přirozeně získávanou z petřínských pramenů, rozlehlé zahradě. Za bazénkem nalezneme malý domeček, který slouží jako úkryt pro stále živou studánku.
Umělé jezírko se nachází v místech bývalého proslulého zahradnictví pana Martina Peterky, které bylo zrušeno v prosinci roku 2008. Sestává se z navršených kamenů a vytváří malou niku, pod níž kdysi tekl pramen. Jezírko je v současné době zanesené chrastím a větvemi. Využívalo petřínských pramenů, ale výstavba Strahovského tunelu cesty vody značně narušila.
Dva obrázky z cyklu fotografií Zikmunda Reacha zachycují kašny v bývalém klášteře Sacré Coeur. Jedná se o plasticky vyzdobený vodotrysk uprostřed kruhového bazénu a druhý kruhový bazének s obdobnou výbavou vodotrysku a se sochou Panny Marie na soklu za bazénkem. Fotografie byly pravděpodobně pořízeny až po prodeji celého majetku čs. státu po roce 1919.
V ose průčelí bývalé klášterní budovy se nachází kruhový bazének s funkční fontánou. Je umístěna na soklu z valounků, blizna květu prostupuje přepadovou mísou.
Bazének s fontánou v zahradě domu č. p. 2004 Kartouzská 6
Elipsovitý bazének mezi stromy v prostoru Zdravotnického zařízení Smíchov je umělou skalkou z kamenů. Na ní jsou ještě nohy volavky od Vincence Vinglera – jediné, co z bronzové plastiky zbylo.
Kašna v bývalé zahradě Portheimky (Matoušova/Štefánikova č. p. 68)
Prostá barokní kamenná nádrž byla kolem roku 2005 přemístěna z místa ležícího v ose hlavní budovy ke zdi parku. Nápadná je plastická výzdoba frontální stěny: v oválu je umístěn antický vůz s dvojspřežím, na voze sedí ženská postava, levou rukou řídí dvojspřeží. Výjev se umělci podařilo zřetelně zobrazit v pohybu. Původně, když vzácná kašna stála při zdi letohrádku, byla ještě ozdobena obnaženou ženskou postavou. Sedící žena se levým loktem opírala o ocas mořské ryby, na klíně přidržovala druhou rukou její hlavu, která sloužila jako chrlič vody.
Pískovcová fontána s plastikou Živý pramen od Jana Kodeta je před zahradou umístěna od roku 1975. Kašna v zahradě je tvořena dvěma polokruhovými nádržemi s přepadem vody, který vytváří vodní efekt. V zahradě se nachází rovněž litinová pumpa bez vody a vzadu ještě jedna, která byla odhalena při pozemních pracích. Voda ze svahu podmáčí celý terén.
V roce 1995 byla napojena na městský vodovod drobná kašna respektive pítko umístěné na opěrné zdi. Kašna bývala dříve napájena z vlastní studánky Hřebenka z bohatého vodního systému Petřína. Voda se ztratila při budování Strahovského tunelu. Na kamenné zídce je umístěna kamenná mísa a chrlič ve tvaru kotvy z nerez oceli. V roce 1998 byla kamenná mísa měněna.
Před průčelím budovy se nachází kruhový bazének, uprostřed něhož je váza ve tvaru široké číše a v ní obnažená soška ženy – najády. Vodotrysk postavu vodní víly ukrývá pod proudem vody. V areálu bylo v roce 2002 zřízeno jezírko, na němž se rychle ujaly lekníny. Jezírko je obklopeno dřevěnými můstky, břehy jsou vyztuženy dřevěnými kládami. Z kamenné polokruhové zdi vytéká do jezírka voda.
V zarostlé zahradě rohového domu nad Výšinkou 17 v rozlehlé oblasti Na Hřebenkách se nachází hluboký pravoúhlý bazének s pískovcovou sochou ženy v životní velikosti.
Nádrž s plastikou chlapce v parku a pítka u Smíchovského nádraží
V parku před Smíchovským nádražím se nachází kruhová nádrž s leštěným obkladem. Uprostřed na válcovém postavci je od roku 1967 umístěna plastika Chlapec s rybou od Břetislava Bendy. Pod ní je soustava misek a přepadů. K nádraží se připojila i stanice metra, která byla doplněna dvěma drobnými fontánkami – pítky s kovovými tryskami, které ze slezského mramoru vytvořil v roce 1986 akad. sochař Miroslav Chlupáč.
Kašna se původně nacházela ve Slavatovské zahradě na smíchovském předmostí dnešního Jiráskova mostu. Na jejím místě pak stála Przibramova kartounka. Z továrního nádvoří se kašna, dar továrníka smíchovské obci, přestěhovala v roce 1894 před dnešní Justiční palác.
Fontánu dokončil sochař a řezbář Jeroným Kohl v roce 1689. Kompozicí připomíná jiné jeho dílo na II. nádvoří Pražského hradu, je však jednodušší a prostší. Dolní mísu fontány nesou tři medvědi, horní mísa vrcholí sochou Neptuna s trojzubcem. Vodu do tří nádrží přiváděl řad z přilehlé malostranské vodárny, odtok z kašny se zapojoval do jiného řadu. Od roku 1998 je rekonstruovaná a funkční fontána umístěna na Náměstí 14. října. Opakovaně však čelí útokům vandalů a to zejména kvůli pozlacenému trojzubci, který musel být nahrazen umělou hmotou.
Novou fontánu začala smíchovská radnice budovat v době povodní v roce 2002 na místě bývalého pomníku tanku č. 23 před Justičním palácem. Šedesát čtyři trysek a čtyřicet světel řídí počítačový program. Voda protéká průrvou mezi dvěma kruhovými a ve středu neopracovanými deskami. Vnější okruh ze syenitu je jemně opracován. Sochař Jan Lauda chce kašnou připomínat pomíjivost času i pomíjivost historických událostí.
Literatura: Ederer, Antonín. Pražské kašny a fontány. Praha: Libri, 2004.