Jakož byly počátky Smíchova velmi nepatrné a jakož dlouho trvalo, nežli se z nich nynější lidnaté a výstavné město vyvinulo, rovněž nepatrné byly počátky školství jeho, a rovněž mnoho času uplynulo, nežli se zde stal obrat k lepšímu. ano podnes zbývá ještě v ohledu vzdělávacím mnoho dohoniti a zaříditi. Smíchov, v nejbližším sousedstvu hlavního města, nabyv teprve v posledních letech své nynější velikosti a lidnatosti, necítil přílišnou toho potřebu, aniž byl na to náležitě připraven, aby v oboru vzdělávacím držel stejného kroku se svým vzrůstáním. Teprve v posledních letech přičiňuje se, seč jest, aby se i v tom ohledu na příslušný stupeň vyšinul a jiným městům stejné velikosti a lidnatosti se vyrovnal.
Ke školní obci smíchovské náleží kromě Smíchova samého též obec radlická, ale od Smíchova opět některé domy a usedlosti jinam jsou přiškoleny, totiž: a) ke škole v Košířích čp.111, 118, 119, 120, 121, 129, 130, 131- 155, 157, 159, 160, 195, 196, 199, 201, 202, 208, 210, 211, 212, 214, 215, 220, 224, 225, 237, 245, 260, 312, 318, 371, 374, 384, 413, 437 a 449, celkem 61 ležících vesměs blíže Košíř, ano některé z nich až za nimi; a b) ke škole v Břevnově čp. 113, 114, 115, 116 a 481, celkem 5 ležících nad bělohorskou silnicí blíže ku Břevnovu než k Smíchovu.
První škola, ovšem česká, zřízena byla na Smíchově teprve r. 1785 o jedné jen třídě a stačila z nouze pro tehdejších 60 čísel popisních. Stalo se tak nepochybně základem tehdejších jurisdikcí, a škola umístěna v nynější továrně č. p. 81 na straně obrácené ke kostelu ve skrovné světnici. Že pak stále dětí přibývalo a též Radlice přiškoleny byly, objevila se již po několika letech potřeba větší místnosti a druhé ještě třídy. Byla proto r. 1790 k tehdejší staré farní budově, na jejímž místě stojí nynější nová, na straně kostela nová škola o jednom patře vystavěna s dvěma světnicemi pro školu v přízemku a s obydlím o jednom pokoji a jedné kuchyni v hořením patře pro učitele, i vyučováno od té doby dlouhá léta ve dvou třídách.
Teprve r. 1838, když Smíchov čítal již 196 čísel pop. a více jak 300 dětí školních, a když za předměstí povýšen byl, rozdělena první třída na dvě oddělení, a za účelem tím upraven učitelův pokoj v hořením patře pro síň učební. Avšak nestačily ani tyto 3 třídy a zřízeno proto již druhého r. 1839 v hořením patře z bývalé učitelovy kuchyně ještě další oddělení pro vyučování v letním pololetí.
Snadno si pomysliti, že se škole v skrovných místnostech pouhého u fary přístavku valně nedařilo. Mládeže školní ustavičně přibývalo, malé světnice školní bývaly přeplněny a tu ovšem nemohlo vyučování přílišně prospívati. Pomýšleno proto na stavbu nové školy. Prvním k tomu základů položili Šalamoun Příbram
[1], majitel továrny na kartouny čp. 81 a 82 na Smíchově, věnováním stavební místa v přívozní ulici a Jan B. Riedl šlechtic z Riedensteinu, velkoobchodník v Praze a majitel usedlosti č.p. 103 na Smíchově věnováním 1.000 zl. Po dlouhém pak úřadním jednání přikročeno konečně r. 1857 k stavbě nynější školní budovy č. p. 252 v přívozní ulici, nyní v ulici Komenského. K nákladu stavebnímu přispěly obec pražská jakožto patron školní 6.000 zl., obec smíchovská 12.800 zl. a přiškolená obec radlická 1.800 zl. Stavba byla ještě téhož roku provedena, dne 18. srpna vysvěcena a 1. října svému účelu odevzdána.
Že však bylo v nižším oddělení první třídy 240 dítek, otevřena hned r. 1858 ještě jedna třída, tak že již bylo pět tříd. Však ani při těch nezůstalo dlouho, nýbrž následkem stálého přibývání obyvatelstva byly v letech 1860, 1862 a 1865 nové třídy zřízeny. Tím tehdejší trojtřídní škola čítala vlastně 8 tříd s 3 učiteli a 5 podučiteli.
[1] Dárce ten, dávno již mrtev, byl vyznání israelitského a žije podnes pro svou dobročinnosť a lidumilnosť ve vřelé paměti všech, jižto jej byli znali.