Kostel sv. Jakuba

Kdo a kdy vystavěl kulatý kostelíček sv. Jakuba, východní část nynějšího farního kostela sv. Filipa a Jakuba, v nynější podobě pocházejícího z r. 1749, není povědomo. Pražanům a úřadům slul v 14. století kostelem sv. Jakuba[1] za předměstím Malostranským, pod horou Petřínem, na Újezdě, nebo i na Újezdě v Praze, blíže kláštera Kartouzského. První zpráva o něm pochází z léta 1333 dne 18. října. toho času koupil Svatoslav, farář u sv. Jakuba za předměstím Malostranským, půl druhé kopy grošů ročního platu s masného krámu na Malé straně od Ješka (Jana) mladšího, syna Vojčotkova, dle koupí tehdáž obyčejných kopu úroku za 10 kop jistiny počítajíc, za 15 kop grošů pražských. Krám ten stál mezi krámem Ulricha u Ješka bratra jeho na náměstí Malostranském, kde v ty doby byly dvě řady masných krámů blíže nynějšího památníku Radeckého. Plat ten měl od Ješka a nástupců jeho dáván býti farářům sv. Jakuba třikráte do roka, o vánocích, o sv. Duchu, o sv. Michalu po 30 groších, kdyby krám se sbořil, i s samého městiště. Kdyby lhůta některá nebyla zaplacena, měl farář právo zavříti krám dokud by nebylo zaplaceno. Svatoslav sám v chrámku svém založil a nadal také oltář P. Marie, a k žádosti jeho byl dne 1. dubna 1360 kněz Kunzmann Teodorichův z Prahy k oltáři tomu ustanoven.  Uvedl jej farář od sv. Vavřince pod Petřínem. Po smrti Svatoslavově stal se farářem u sv. Jakuba kněz Ždan, který faru svou směnil s farářem Jiřím z Hradce l. 1368, Jiří pak šel l. 1370 na faru do Velké vsi v Prachensku, odkudž přišel k sv. Jakubu farář Přibík. Stalo se tak s povolením Alžběty, abatyše kláštera sv. Jiří, jemuž náleželo právo podací toho kostela. Dotčený Přibík pro větší bezpečnost koupi ročního platu výše zmíněného do zakládacích kněh arcibiskupství Pražského vložiti dal dne 3. ledna 1373[2].