Básník a dramatik, realizující svou posedlost psaním v osobitých sešitech bizarních, parnasistně laděných textů s výraznou stylizací nadčasového tvůrce.
Vyrůstal s matkou, která se živila jako posluhovačka. Za počátek jeho tvorby můžeme pokládat dobu jeho studií na učitelském ústavu v Panské ulici, kdy psal veršované a dramatické texty. Některé vyšly ve studentských almanaších nebo v časopise Květy. Ve čtvrtém ročníku nechává studií a věnuje se básnění. Živí se jako typograf. Po matčině smrti je s diagnózou sekundární demence krátce hospitalizován v ústavu pro choromyslné. Po krátkém pobytu v Písku se vrací zpět do Prahy, kde vydává sešity svých veršů. V roce 1898 žádá Národní divadlo, aby mohl na jeho prknech recitovat či režírovat svá díla. Jeho jediným příjmem byly příspěvky předplatitelů. Zemřel v naprosté chudobě následkem dlouhodobého hladovění v pražských Košířích.
Ve třetím dílu Lexikonu české literatury se uvádí: „v zbytnělé víře v moc poezie i vlastní kvality Mráz ztotožňoval umění a život, uchyloval se do vnitřního světa, hledal vznešenost, ideálnost, harmonii krásy a pravdy. Z všednodennosti i z dobového kontextu se vyčleňoval především prostřednictvím silné sebestylizace nadčasového tvůrce, ale také svým podivínstvím. Čerpaje z dějinných inspirací a z tzv. nadčasových hodnot, konstruoval z osobitě deformovaného jazyka bizarní, útržkovité, klasicistně zabarvené texty, nečekaně vršil popisy situace, miniděje, pojmy a dojmy i reakce na dobové dění. Střepy neopakovatelně uvolněné fantazie a výlučné poezie v jeho dílech vyrůstaly z neobvyklé konfrontace banality, konzervativní artistnosti a nesrozumitelnosti s momenty zvláštní obraznosti, modernosti a hravosti.“
Jeho první verše byly poznamenány tvorbou Svatopluka Čecha. Po prvotině Písně člověka po krátké odmlce vycházejí lyrickoepické sešity jako Vánoční psalm národa či Našemu Herodotu. V rozsáhlé edici Clio pak převažují veršovaná dramata (Ballada o srdci utrýzněném, Legenda báby loutek), komedie (Masopust u skřítků) a tragédie (Cervantes). V sešitech edice Poetické listy létací (Bard se vrátil, Děti Bellony) se inspiruje mytologií a Biblí. Mnoho děl se dochovalo jen v torzech, řada dalších zůstala jen avizována.
Literatura: Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce; [Díl] 3, M-Ř; Sv. 2, P-Ř / Zprac. aut. a red. kol., ved. red. Jiří Opelík. Vyd. 1 . - Praha: Academia, 2000 . - s. 733-1522. ; 24 cm . - ISBN 80-200-0708-3