Vlastní ho stejný majitel jako Lucerna Music Bar. Oba sídlí ve slavných domech. Přesto jsou každý až na víkendové diskotéky jiný. Lucernu jsme už v našem putování po vyhlášených pražských klubech navštívili. A teď se podíváme do smíchovského Futura. Hned první pohled na secesní skvost postavený v letech 1906 až 1908, Národní dům, dává tušit, že uvnitř se muzika nehraje tři neděle. První koncerty se tady konaly už koncem šedesátých let, pravda, pod přísným dramaturgickým dohledem ČSM. Přesto v sálu debutovala tehdy ještě prakticky neznámá parta Plastic People of the Universe.
Underground to ale byl jen tak napolovic. Při koncertu se muselo sedět, protože tehdejší režim rozlišoval mezi živou muzikou a tanečními zábavami. "Vypadalo to tady úplně jinak než dnes. V sálu bylo malé pódium a šikmá podlaha s židlemi, takže to tam vypadalo jako v kině," vzpomíná současná produkční Vendula (jde o pseudonym, svoje jméno nechce prozradit), která klub poprvé navštívila v roce 1973. Až do převratu sál sloužil svému účelu, ale produkce podléhala přísné kontrole. Dvojnásobný zlom přišel v 90.letech.
Nejdříve tady působil Music f club – lidově nazývaný "efko" – v letech 1998 až 99 pak klub prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Právě v této době dostal prostor svou dnešní tvář, která kombinuje současnost se secesí.
Vzhled klubu odkazuje k původním interiéru, jenž v první polovině minulého století fungoval jako francouzská restaurace s proslulým prvním elektrickým kuželníkem v Praze.
V roce 1999 došlo k přejmenování z Music f clubu na dnešní Futurum. A začala patrně nejslavnější éra podniku. "Začínaly tady kapely jako Divokej Bill nebo Gaia Mesiah. A byly to opravdové začátky. Na Divokýho Billa kolem roku 1999 chodilo 50, možná 100 lidí. Dnes by se návštěvy pochopitelně pohybovaly úplně jinde a je to tady pro ně malé," říká Vendula.
Hodně talentovaných kapel sem přivedl tehdejší produkční, známý kytarista kapely Žlutý pes František Kotva, který se sem přesunul po zavření legendárního Bunkru.
"Franta Kotva to tady hodně pozvedl," nedává dopustit na svého bývalého kolegu Vendula. Do klubu ji přivedl původně na výpomoc, ale když v březnu 2007 po dlouhé a těžké nemoci navždy odešel, převzala jeho úlohu.
Jak sama říká, v objevování talentovaných domácích kapel se snaží pokračovat. Sál je totiž pro ně jako dělaný. "Hlavně menší kapely, které nezaplní prostor pro tisíc diváků, si tu mohou užít pěkné koncerty. Klub není velký, ale je výborně technicky vybaven, navíc blízko centra, kousek k metru. A díky hodně členitému uspořádání a tlustým zdím lze zajít třeba jenom za roh a popovídat si," popisuje Vendula.
Protože kolem klubu logicky nechodí zdaleka tolik turistů jako kolem Lucerny nebo Rock Café, české kapely tvoří hlavní páteř programu. A některé se v prostoru vysloveně zabydlely.
"Už několik let tady hrávají Traband nebo Znouzectnost. Ale ono se to střídá. Časem, když některé kapely jdou hodně nahoru a hledají větší klub, nás opustí, ale pak se sem často zase vrátí," říká s úsměvem Vendula.
Klíčové je dnes umět program klubu prodat. "Už to není jako v dobách Bunkru, kdy lidé chodili často hlavně kvůli klubu. Musíte nabízet zajímavá jména a neustále se starat o propagaci," uvádí Vendula s tím, že i na koncert relativně neznámé kapely může přijít hodně lidí.
"Často jde o mladé party, které mají hodně spolužáků, známých, ti se domluví na internetu, a pak je jdou podpořit. Máme exkluzivitu s Radiem Beat, které nám může umístit do vysílání spoty, komunikujeme s hudebními médii, lepíme plakáty, jsme na Facebooku… Ale při dnešní velké konkurenci je logicky pro lidi často největším lákadlem, když je do klubu prostě pozve kamarád," dodává Vendula.
Ačkoli si povídáme na konci června, už teď myslí hlavně na to, co bude na podzim. "Prázdniny jsou pro kluby tradičně kritické, takže je už léta řešíme tak, že jsou tady hlavně diskotéky. Bývá spousta akcí venku a konkurovat jim v tomto malém klubu dost dobře nejde. Ale samozřejmě jsou i nějaké koncerty. V srpnu třeba festival Dolétání, který připravuje mladý Ondra Hlas. Od září pak pro nás začíná hlavní sezóna," uzavírá produkční.
(ONDŘEJ LEINERT)
---
Program v čase:
---
V 90. letech tu koncerty začínaly v devět večer. Ve středu dostávali prostor zajímaví amatéři, ve čtvrtek rock'n'roll, blues a jižanský rock, v sobotu první liga.
Zbývající dny a hlavně v pátek tu byly rockotéky. Dnešní Futurum razí volnější program, protože jak říká jeho produkční Vendula, "spíš než o žánry jde lidem o jména." Klub sází především na začínající domácí interprety, v minulosti takto pomohl objevit třeba Divokýho Billa. Má ale i svoje takříkajíc rezidenty. Patří mezi ně třeba Trabant. Živá muzika obvykle bývá ve středu a čtvrtek, pátek a sobota pak patří diskotékám s hity 80. a 90. let.