Z dlouhé řady lidí, kteří tak či onak utvářeli dějiny určitého místa, vyčnívají postavy, jejichž vklad do zdejší historie byl mimořádný a často daleko přesáhl lokální rámec, ale také osobnosti, jež se primárně zapsaly do národních nebo i světových dějin a zároveň, mnohdy shodou okolností, po jistou dobu pobývaly v tomto místě. Pro někoho z nich byl zdejší pobyt jen epizodou, pro jiného zážitkem na celý život. Někteří vnímali danou lokalitu jenom jako kulisu svého pracovního, úředního, vědeckého či uměleckého působení a svým duchem i citem byli doma jinde, jiní tu našli domov a „místo svého srdce“.
K historii každé vesnice, města či městské čtvrti nedílně patří osobnosti, jež zde v minulosti žily; a naopak v biografii historické osobnosti nelze pominout místa spjatá s jejím životem a činností. Oživujeme-li v poslední době regionálně historické tradice a rozvíjíme-li historickou biografistiku, které neosobně, kolektivisticky pojaté dějepisectví za minulého režimu nepřálo, měli bychom objevovat vztahy konkrétních lidí ke konkrétním místům a snažit se rozkrýt, jaké stopy zanechali v místních dějinách, jakou roli v nich sehráli a jak se naopak zdejší prostředí promítlo do jejich osudů, jak je poznamenalo či ovlivnilo.
Zvláštní postavení má v tomto směru Praha, jejíž historie namnoze splývá s dějinami národními. Během její staleté minulosti tudy prošlo až nepřehledné množství postav, jejichž podchycení by se do značné míry krylo s biografickým slovníkem českých zemí. Jako schůdnější úkol se jeví postupné zmapování stop významných osobností v rámci jednotlivých pražských městských částí nebo čtvrtí, jež si uprostřed velkoměsta zachovaly určitou autonomní tradici a genia loci. Dílčí a do jisté míry průkopnický příspěvek k jeho realizaci představuje i kniha, kterou právě otevíráte, přibližující vybrané historické postavy, jež v minulosti delší či kratší dobu prožily na území dnešní Městské části Praha 5.
Jihozápadní oblast hlavního města, zahrnující Smíchov, Košíře, Hlubočepy, Zlíchov, Jinonice, Radlice, Motol, Barrandov i Radotín, se v mnoha směrech nabízejí
jako ideální východisko uvedeného záměru. Je to region se starou historií, jejíž osu tvořil vývoj od zemědělských lokalit za pražskými hradbami přes průmyslová předměstí po integrální součást velkoměstského komplexu Prahy. Až do první poloviny 19. století jej charakterizovala romantická krajina s viničnými a zemědělskými usedlostmi i s venkovskými sídly pražské aristokracie i měšťanské honorace, z nichž leckterá – jako například Bertramka – představovala pozoruhodná ohniska soudobého kulturního života. Rozvoj průmyslu v průběhu 19. století zde zakotvil vnitřně různorodý dělnický a podnikatelský živel i početné středostavovské vrstvy. Hospodářská prosperita i stoupající význam předměstí, posléze samostatného města v pražské aglomeraci byly provázeny rozmachem společenského a kulturního života na Smíchově, v jehož dolní části, především na vltavském nábřeží, vyrostly koncem 19. století bloky komfortních rezidenčních domů, zatímco okolní obce si dlouho udržovaly značně venkovský ráz. Tvář a charakter celé oblasti pak doplnila výstavba vilových čtvrtí v první polovině 20. století (Hřebenky, Pernikářka, Cibulka, Barrandov, Žvahov), pro něž zdejší kopcovitá scenerie s množstvím zeleně a panoramatickými pohledy na Prahu poskytovala jedinečný prostor a jež se staly bydlišti mnoha významných průmyslníků, finančníků, politiků, diplomatů, vědců a umělců. Sledovaná část Prahy se tak postupně stávala nejen pestrým souborem různých sídlištních celků, ale též sociálních prostředí, jež obrážely i osobnosti lemující její historii.
Kniha nepodává úplný výčet osobností, spjatých s minulostí Prahy 5 (to by mohla splnit jen obsáhlá encyklopedie), nýbrž jejich reprezentativní výběr. Má být prvním, „pilotním“svazkem díla, jež bude pokračovat svazky následujícími, postupně představujícími další osobnosti v dějinách regionu. Mezi uvedenými postavami se pokud možno proporcionálně objevují představitelé různých dob (časové těžiště spočívá v 19. a 20. století), oborů lidské činnosti i sociálních skupin. Většinou jde o lidi, kteří svým působením výrazně překročili místní rámec, v menším počtu jsou zastoupeni protagonisté regionální historie. Jejich vazba k místu byla různě intenzivní a je nestejně dokumentárně zachycena: někdy o ní,jakkoli se snažíme, mnoho nezjistíme, jindy ji můžeme bohatě demonstrovat dosavadní naučnou či memoárovou literaturou.
Dílo je koncipováno jako soubor populárně naučných medailonů, oslovujících širokou čtenářskou obec od historických a vlastivědných badatelů, hledajících konkrétní údaje, přes kulturně založené a lokálně patrioticky cítící obyvatele jednotlivých čtvrtí Prahy 5 a zájemce o biografickou literaturu až po dnešní mladou generaci, žijící nebo studující v jihozápadní části Prahy. Každý medailon sestává z pěti částí. První, představující jakési záhlaví celého textu, podává základní informaci o uvedené osobnosti, druhý shrnuje její životní příběh, činnost, dílo a přínos, třetí se pokouší zmapovat její vazby k území Prahy 5 i ku Praze vůbec, čtvrtý přináší různé málo známé či neznámé detaily z jejího života a práce a pátý zaznamenává literární reflexi (či autoreflexi) jejího působení, významu či vztahu ke sledovanému regionu.
Autoři přitom vycházeli ze skutečnosti, že o většině ze zařazených postav průměrný potenciální čtenář mnoho neví. Proto věnovali dosti místa biografické části, jež zejména pro čtenáře mladší věkové kategorie může konkrétní osobnost či osobnosti „objevit“ a zpřítomnit. Ve srovnání s ní je následující, z hlediska ideje knihy stěžejní oddíl „Pražské stopy“ vesměs nepoměrně kratší, zato hutnější a původnější, protože obsahuje fakta, ve slovníkových heslech i běžných biografiích chybějící, často pracně vydolovaná z archivů a zde poprvé publikovaná. Práce, vynaložená na zjištění jednoho jediného údaje z této části, si mnohdy vyžádala více času než kompilace textu části předchozí; někdy se autorům přes značné úsilí nepodařilo kýžený údaj v dostupných pramenech nalézt a ocitli se před dilematem, zda u vědomí fragmentárnosti regionalistické části jinak pozoruhodnou postavu zařadit, anebo vyřadit. Medailony je třeba chápat jako celek, složený z několika vzájemně se doplňujících a někdy i trochu se překrývajících částí, i když lze předpokládat, že každý čtenář (či uživatel) díla se podle svého zájmu nezaměří na všechny z nich stejně. Nedílnou komponentu medailonu pak tvoří jeho obrazový doprovod, který spojuje ilustrační a dokumentární hodnotu.
Určité disproporce v rozsahu, pojetí a stylistickém ztvárnění medailonů jsou způsobeny větším počtem autorů, kteří se na díle podíleli a kteří reprezentují různá oborová specifika i individuální přístupy. Tato skutečnost ovšem nijak nenarušuje základní koncepci díla, jež konečně nemá a nechce být stroze věcnou encyklopedií, ale živým literárním textem, snažícím se navázat kontakt se čtenářem.
Kniha obsahuje řadu příspěvků k pražskému historickému místopisu, v mnohém doplňuje životopisy slavných osobností a představuje neprávem zapomenuté postavy. Zároveň se pokouší personifikovat dějiny jedné pražské městské části, a přiblížit tak jejím dnešním obyvatelům minulost a tradici jejich domova.
Josef Tomeš
Stopami historických osobností na území Prahy 5
