Palác Křižík - továrna MEWA (Plzeňská 34)

Akciová společnost pro průmysl zbožím kovovým MEWA byla založena roku 1898. Čtyřpatrovou továrnu o půdorysu písmena L dle návrhu Maxe Spielmanna na rohové parcela na Plzeňské ulici nechala postavit firmou Josef a Bohdan Bečkové. Po rozpadu Rakousko-Uherské monarchie dochází k úpadku firmy, která definitivně zanikne během hospodářské krize. Strojní zařízení bylo převezeno do závodu v Roudnici a budova prodána akciové společnosti Křižík – Chaudoir. Budovu pro elektrotechnickou výrobu upravila firma Miroslav Smlsal. Po druhé světové válce v budově sídlil národní podnik Křižík.Komplex byl vícekrát upravován, ale vždy jen ad hoc a postupně degradoval. Architekti rozhodně chtěli dosáhnout dojmu ucelenosti, a to zejména tak, že vytvořili společný jednotící prostor - atrium na místě dvora (či dvorků) . Zda je správné zastřešovat dvory, je příležitostně diskutovanou otázkou, na kterou neexistuje jedna spolehlivě platná odpověď. V paláci Křižík střecha napomáhá několika věcem: díky ní vnitřní fasády nemusí být izolační, do dvora neproniká hluk dopravy z okolních kapacitních komunikací, atrium nabízí zastřešený prostor, pro nějž si architekti přáli kulturní využití. (Poslední předpoklad zatím není naplňován.) Zastřešení dvora vyvolalo další potřebu, a to dorovnat výšky střech. Domy C, D, E, F měly být na lehce ustupujícím půdorysu zvýšeny o patrovou prosklenou konstrukci. To však památkový ústav nedovolil, takže nakonec jsou tyto nástavby vyzděné. Tato varianta ovšem není o nic menším zásahem do původního vzhledu budov, navíc je toto řešení ve výrazu robustnější a pro úplné laiky nečitelné, a tedy matoucí.
Když se řekne a, musí se říci b. “Křižík” měl před rekonstrukcí sice historicky vzniklý, ale vcelku ohyzdný a nepraktický dvůr. Demolicemi a novostavbou (dům G) získal geometrický a impozantní objem. Většina pavlačí je uzavřena tenkým skleněným pláštěm a dispozice za ním je uvolněná. Nové prosklené vnitřní fasády třech křídel paláce jsou nepochybně dominantou atria. Firma Reynaers dodala speciální hliníkové profily, které umožnily zasklení pavlačí zevnitř. profily jsou velmi subtilní, což dodává fasádním konstrukcím estetickou kvalitu. Parkoviště a většina domovní techniky byly přesunuty do podzemí, parter je zařízen kompromisně zčásti jako víceúčelový sál, zčásti jako zimní zahrada. Tento kompromis podle mě příliš nefunguje.
Dominantní stavbou bloku je nesporně pozdně secesní továrna (dům A), s průčelím podle návrhu významného pražského architekta Maxe Spielmanna (1913-14). Tato výrazná a kvalitní stavba byla rehabilitována a její krása vynikla mimo jiné též citlivou úpravou průčelí podle původních plánů. Bývalé bytové domy s historizujícími fasádami (C, D, E, F) představují běžnou podnikatelskou produkci své doby (188788). Historizující průčelí byla po zevrubných studiích opravena a dvěma fasádám do Plzeňské ulice byla dokonce navrácena původní dekorace. Výsledek je velmi přesvědčivý a vypovídá jak o řemeslné zdatnosti štukatérů, tak o oprávněnosti přijatého rozhodnutí.
Hlavní vstup do komplexu je proražen domem E až do atria a z ulice ho vyznačuje nová markýza.
Paláv Křižík skvěle zapadá do souvislostí nově se rozvíjejícího Smíchova. Spolu s vilou továrníka Ringhofera, bývalou synagogou a Gymnáziem Na Zatlance hraje na tu nostalgičtější notu vedle spousty novostaveb na místě starého industriálního Smíchova, Nouvelovým Zlatým Andělem počínaje. Palác Křižík žije novým životem a dobře funguje. Kolemjdoucí si ani nemusí uvědomovat, kolik designérského důvtipu a technické a řemeslné práce skrývá ve svých zdech. Architekti vědomě a cíleně dovršili to, o co se sto let snažili všichni jeho uživatelé: ze skupiny poslepovaných domů udělat palác.

Palác Křižík v Praze na Smíchově
Investor: SMÍCHOV TERRASSE, s. r. o.
Koncepce projektu Project conception: AHK architekti, s.r.o., Zdeněk Hölzel,
Jan Kerel
Architektonická část Architecture: AHK architekti, s.r.o., Zdeněk Hölzel,
Jan Kerel, Olga Růžičková, Tereza Vrbová, Dana Krýslová
Stavební část Construction: Building, s. r. o.
Ocelové konstrukce zastřešení atria: Excon
Dodavatel Contractor: FCC, a. s., stavbyvedoucí Jáchym Tlapa, František Nekvapil
Zasklené konstrukce (okna, světlík, pavlače): VEKRA
Projekt: červen 2004 – červenec 2005
Stavba Construction: září 2004 – dodnes
Kresba: Barbora Křivská
Foto: Tomáš Rasl, archiv AHK architekti, s. r. o

 

Z autorské zprávy AHK, ZDENĚK HÖLZEL, JAN KEREL

Blok domů je jeden celek: Blok domů mezi ulicemi Radlická, Plzeňská a Kováků byl postaven na přelomu 19. a 20. století. Část domů byla původně určena k bydlení, část byla již od počátku určena pro průmysl. Poměrně záhy došlo ke spojení domů a k přestavbě činžovních domů pro potřeby rozvíjejících se továren. V každém domě je jiná výšková úroveň pater. Tento fakt se v průběhu doby podařilo částečně eliminovat, nebylo ale možné se vyhnout množství různých schodišť, která tyto úrovně srovnávají.
Nesamostatné domy: Domy nejsou samostatné, mohou fungovat pouze jako celek.
* Domy jsou z ulice přístupné pouze průchodem přes jeden z nich – dům E. Odtud se prochází přes soustavu vyrovnávacích schodů – pavlačí – schodišť a chodeb až ke vzdáleným prostorům.
* Průmyslové provozy (dnes již vystěhované) byly zásobovány přes průjezd z ulice Kováků.
* Dům C a E nemají vlastní schodiště, jsou přístupné přes jiné domy. * Dům B a D nemají kanalizační přípojku.
Nevyhovující stav: Stav domů pochopitelně nevyhovuje žádnému ze současných požadavků a předpisů.
* Nevyhovuje z požárního hlediska: únik osob ze vzdálených rohů místností je dlouhý, vede přes pavlače před okny, kde může hořet, schodiště nevedou na ulici.
* Nevyhovuje z hlediska přístupu invalidů; v bloku je pouze jeden osobní výtah, a to pouze do 2. patra.
* Nevyhovuje z dopravního hlediska – kapacita parkoviště ve dvoře má sotva desetinu počtu stání požadovaného pražskými předpisy. * Nevyhovuje z hlediska užívání: kanceláře nelze dělit na samostatné celky.
* Nevyhovuje samozřejmě esteticky a standard prostor neodpovídá 21. století.
Záměr přestavby: Přestavba bloku domů * chce bloku domů vdechnout zcela nový duch: vytvořit kulturní prostředí pro práci v 21.století, kdy spojí moderní pracovní prostředí s kulturním využitím společného prostoru (atria) * chce nově artikulovat výraz bloku jako jedné entity.
* chce zásadním způsobem odstranit chyby ve fungování, které se kupily postupně v čase v podobě provizorií. To znamená vybavit domy vlastními schodišti a výtahy tak, aby mohly být definitivně správně využívány.
* chce zhodnotit i ty historické prvky (pavlače), které nemají již funkci či jejichž funkce je překonaná, přičleněním k vnitřnímu prostoru. Nově: * přeměníme dvorní parkoviště v kryté atrium s dlažbou, zelení, kašnou, kavárnou a proskleným zastřešením.
* vybudujeme podzemní parkoviště pod dvorem.
* doplníme tvar dvora na pravidelný obdélník.
* domy A a B vybavíme klimatizací a celkově budou rehabilitovány. * cihelné domy C, D, E, F budou rekonstruovány a nastaveny o jedno patro k vyrovnání výšky střech.

Literatura: Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy. Praha: Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT v Praze, 2005. Sedmdesát pět let Křižíkových závodů v Praze. 1884 – 1959. Praha, 1959.