Kostel sv. Vavřince je jednolodní kostel s obdélnou lodí, apsidou a západní předsíní je jedinou zachvěnou památkou z prastaré osady, zmiňované již roku 1088.
Z románské stavby poslední čtvrtiny 11. století se zachovala dvě půlkruhová špaletová okénka a kvádříkové zdivo východní části lodi. Kostel byl upravován roku 1571 a na konci 18. století, kdy byla přistavěna sakristie a proraženy nové okenní otvory v apsidě. Dnešní podoba je dílem pseudorománské přestavby z roku 1894, při které byla výrazně prodloužena hlavní loď a sjednoceny všechny fasády.
Umělá jeskyně Na Vidouli v Jinonicích je vytesaná přímo nad indiciemi existence chodby, která odtud pokračuje až na jinonický hřebitov s kostelem sv. Vavřince. Podařilo se dokonce sehnat svědka, který ve 40. letech 20. století vstoupil do chodbou pod kostelem. Chodba podle něj směřovala ze hřbitova do blízkého lomu s bývalým koupalištěm směrem k
Prokopskému údolí. Další chodba spojuje hřbitov s Dalejským mlýnem.
Zvony jsou zavěšeny v samostatně stojící zvonici.
Zvon z roku 1574 od Brikcího z Cinperku v Praze na Novém městě má průměr 88 cm, výšku 70 cm a hmotnost 500 kg. Koruna má šest uch s šikmým náběhem, mezi nimiž jsou žebérka. Základ je trychtýřovitý, přehrnutý do strany, okraj nerovný. Na horním okraji je linka, lišta, reliéfní pás sestavený z obdélných plaketek s podobenstvími a výjevy z Nového zákona. Po celém obvodu zvonu se opakuje pět námětů: milosrdný Samaritán – obrácení sv. Pavla – žebrák – hostina – vzkříšení Lazara. Pod ním je lišta, tenká a silná linka, na níž je zavěšen pás akantových listů. Dále je zde velmi plastická dvojice erbů ve vavřínovém věnci. Nad nimi jsou ve dvou řádcích nápisy frakturou:
Frydrych Ott z Dal= / manhorsstu.
Marta Ottowa/ z Stogessycz.
Na jihu je jedenáctiřádkový nápis frakturou. Do něho je vložen reliéf sv. Vavřince, pravou rukou přidržujícího rošt v levé ruce držícího mučednickou palmovou ratolest:
Spowolenim vrozene pa ni Marty Ottowe z Stoge=
ssyc a na zBuzanech Smluwen tento Zwon skrze
vrozeného pa(n)a Bar tolomiege Panwice z Lomnice
na Ginonicych, a Slowutné(h)o pana Ondrzege po=
rzycskeho miesstie nina w Nowem miestie Praz=
skem, a vdiela(n) ke Cti a chwale gmena Bozyho
do Butowic k S wate(m) Wawrzyncy, skrze pra=
cy a vmieni Brykcyho zwonarze z Cynperku w Nowem miestie
Prazskem, pro poctivost, a potrzenu te Obce, nakladem przednie
Katerzyny Sauczkowe wdowy, a przyto(m) wssech Osadnich ktemuz
Kostelu przynaleziegicych. Stalo se Leta 1574.
Zvon z roku 1615 od Baltazara Hoffmana v Praze na Novém Městě (na Slovanech) byl v noci z 23. – 24. června 1840 ukraden a rozbit. Roku 1847 byl z dochovaných fragmentů ulit nový zvon s nápisem:
Léta Páně 1615 slit jest tento zvon nákladem z druhé strany poznamenaného pána a osadních ze vsi Jinonic a Butovic k kostelu sv. Vavřince nad vsí Buzovicemi ku cti a chvále P. B. všemohoucího k ponoukání lidí k shromáždění k slyšení slova Božího, k činění modliteb svatých a k rozpomínání se na smrt. Udělán jest ode mne Baltazara Hofmana, zvonaře na Novém Městě Pražském v Slovanech.
Na protější straně je nápis:
Albrecht Pfefferkorn z Ottopachu, na Jinonicích a Bučovicích, J. M. cís. radda při komoře v král. Českém Eufffemia Pfefferkornová rozená Pulbricová z Pulbric na Jinonicích a Butovicích.
Zvon z roku 1615, přelitý roku 1847 od Karla Bellmanna v Praze na Novém Městě. Pukl roku 1878 a roku 1889 byl přelit. Je na něm nápis:
Chválu Bohu vzdávám, lid, kněžstvo svolávám, zemřelých lituji, svátky zvelebuji. Nákladem osadníků jinonických a patrona slit jest od Karla Bellmanna, c. k. dvorního zvonaře v Praze 1874.
Zvon z roku 1847, znovu přelitý roku 1889 od Josefa Diepoldta v Praze na Starém Městě. Rekvírován v 1. sv. v.
Zvon z roku 1931 od Rudolfa Manouška v Brně – Husovicích měl průměr 75 cm, výšku 58 cm a hmotnost 252 kg. Nápis:
Ulil R. Manoušek v Brně. Pořízen ze záduší a daru osadníků přičiněním děkana Ferdinanda Zuny 1931.
Byl rekvírován v II. světové válce.
Zvon umíráček od Christofa Ulmana v Praze na Malé Straně.
Zvon umíráček přelitý ze zvonu z roku 1733 od Christofa Ulmana v Praze na Malé Straně byl rekvírován v I. světové válce. Na horním okraji je nápis:
Christoph Ulman gos mich auf der Kleinseite
Na boku pak:
Anno 1733 ist dieses Glöcklein zur Ehre Gottes Heiligen Laurentius, Prokopius und Simon gegossen worden mit Beihilfe des Simon Höhnich, zur Zeit des Administrators Adalbert Allesch zu Jinonitz und Sct. Prokop und Burggrafens H. Joh. Hochensteigers.
Zvon z roku 1921 od Oktáva Wintera v Broumově měl průměr 40 cm, výšku 37 cm a hmotnost 51 kg. Byl údajně zavěšen v sanktusové vížce kostela. Byl rekvírován v 2. sv. válce. Nápis:
ULIL OKTAV WINTER, ZVONAŘ V BROUMOVĚ. NA PAMÁTKU SV. MISSIE 1921
Literatura: Kybylová, Ludmila. Lunga, Radek. Vácha, Petr. Pražské zvony. Praha: Rybka Publisher, 2005.
Kostel sv. Vavřince
