Klub přátel starého Smíchova
Dnešní datum: 11. 12. 2019   


Anketa
Kterou z níže uvedených památek Prahy 5 považujete za nejohroženější?

Malostranský hřbitov (36202 hl.)
 
Usedlost Cibulka včetně přilehlého parku (32015 hl.)
 
Kaple sv. Trojice (U Nesypky) (31075 hl.)
 
Kaple Panny Marie Bolestné (Barr. most) (31124 hl.)
 
Terasy Barrandov (31646 hl.)
 
Lihovar Zlíchov (31348 hl.)
 
Usedlost Skalka (2822 hl.)
 
Usedlost Turbová (2576 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 198808

* Usedlosti Palata (Na Hřebenkách 5 a 59)

Vydáno dne 18. 10. 2007 (1293 přečtení)



Stejně jako jiná podobná místa byly i jižní svahy Strahovského kopce podle přání Karla IV. osázeny révou vinnou. Na tehdejším strahovském svahu bylo několik usedlostí mezi vinicemi - Fialka, Pernikářka, Horní a Dolní Palata, Plátenice, Nesypka, Hřebenka. Některé se zachovaly, z jiných zbylo jen jméno v označení ulice, např. Pod Fialkou, U Nesypky. Usedlost Horní Palata stojí na místě čtyř bývalých vinic Třebouškovské, Chvatěrubské, Mydlářky a vinice Melichara Steynharta. Jméno Palata pochází z latinského Palatium, což znamená královský majetek, tedy královská vinice. Jiné vysvětlení jména pochází od toho, že majitel původní usedlosti Mydlářka Jan Theodor Sixta z Ottersdorfu vlastnil na Novém Městě ještě jiný dům s názvem Palata. Sjednocení vinic provedl Žid Jakub Baševi z Treyenberka. Jeho dědicové je roku 1638 prodávají jezuitům od sv. Ignáce na Novém Městě, kteří jí vlastní do roku 1713. Poté se vystřídalo mnoho soukromých majitelů, posledním byl Josef Cuřín.

Budova usedlosti je prostá zděná jednopatrová stavba s vysokou sedlovou střechou a půvabnou hranolovou věžičkou zdaleka viditelnou. Objekty budovy uzavírají čtyřúhelné nádvoří s jedinou velkou branou na východní straně. Hlavní část je vystavěna v barokním stylu, budova byla několikrát přestavována v letech 1808 - 60. V roce 1889 přešla do majetku České spořitelny. V dolní části pozemku byl koncem 19. st. zásluhou známé rodiny Klarů vybudován Zaopatřovací ústav pro staré a práce neschopné slepce. Jde o tutéž rodinu Klarů, jejíž příslušník, slavný profesor a filozof Alois Klar, vybudoval Klarův ústav slepců na dnešním Klárově. Nápadu jeho vnuka Rudolfa Maria Klara na vybudování nového ústavu zde na Smíchově se chopila Česká spořitelna, která zakoupila pozemek a vybudováním sociálního ústavu pověřila architekta Augustina Elhenického. Budova v novorenesančním slohu byla stavebně dokončena v roce 1893 a ihned přijala 42 chovanců. Budova byla slavnostně otevřena v roce 1895 za osobní účasti císaře Františka Josefa I. Dokonce byla k jeho poctě nazvána Francisco Josefinum, pojmenování se však nevžilo a ústav se nazýval prostě Palata. Do původní budovy v horní části parcely se nastěhovali zaměstnanci ústavu s rodinami, bydleli zde až do roku 1969. Tehdy ještě Palata nebyla rozdělena na Horní a Dolní, k tomu došlo až v roce 1969 se změnou funkce. V Horní Palatě (starší budova) je dnes Denní psychoterapeutický stacionář Všeobecné fakultní nemocnice.

V Dolní Palatě zůstává ústav pro nevidomé, s jedinou přestávkou tří let za okupace, kdy ústav zabrala nacistická strana NSDAP. Koncem 90. let 20. st. byl zchátralý ústav rozšířen a lépe přizpůsoben nevidomým s finanční pomocí nizozemské vlády. V okolí ústavu je rozlehlý anglický park Někdy bývá za Dolní Palatu označován řípatrový dům v Holečkově ulici č. 51, který byl také nazýván U Modrého hroznu podle domovního znamení nad vchodem.


Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: pis.cz

E-mail servis
Pro zasílání aktuálních informací vyplňte Vaši
e-mailovou adresu

Malostranský hřbitov
Malostranský hřbitov

Muzeum hl. m. Prahy
Muzeum Prahy

PIS
Pražská informační služba

Partner webu

Partner webu Česká spořitelna a.s.
Partner webu PRAHA

Partner webu Národní muzeum

Partner webu Městská část Praha 5


TOPlist

Copyright© Klub přátel starého Smíchova 2006 - 2016 / Webmaster Tomáš Křivánek / Redakční systém: phpRS