Kaple Nejsvětější Trojice (U Nesypky)

Kaple z roku 1667 byla součástí hospodářské usedlosti Nesypka. Od doby svého vzniku byla několikrát upravena (1732, 1787 a 1824). Majitelem usedlosti Jiřím Max. Nesybou a jeho manželkou Barborou Apolonií byla v roce 1732 založena nadace, která smíchovského faráře zavazovala číst každou sobotu mši. Centrální stavba se segmentově vystupujícími stěnami mezi nárožními pilastry s čabrakami, v osách stěn segmentově ukončená okna s širokými štukovými šambránami a vrcholovými klenáky. Kapli kryje zvoncovitá střecha s věžičkou - zvonicí.

 

V roce 1766 měla kaple dva oltáře: hlavní Nejsvětější trojice a vedlejší Panně Marii Pomocnici. Dále se zde nacházela bohatá obrazová výzdoba  i bohoslužebné náčiní. Nad oltářem visely tři skvostné lampy.

V pozdější době byly založeny ještě dvě nadace a to eremity Bauma a Rühmlianské. Dle dvorního dekretu z 20. prosince 1784 byla kaple uzavřena a nadace směřovaly do smíchovské farnosti. Později nadace připadly náboženskému fondu, jehož součástí bylo i vybavení kaple.

V roce 1821 kupuje vinici Nesypku pražský měšťan a prýmkař František Scheiba, který nechal v kapli občas sloužit mši. O třetím prosebném dni bývalo i kaple ze Smíchova procesí. Ještě v 19. století je ubourána zadní část kaple kvůli výstavbě silnice.

Nyní je interiér i exteriér značně zdevastován. Od roku 1993 je evidována narušená statika budovy. MČ Praha 5 navrhla soukromému vlastníkovi odkup památky již v roce 1997. Jednání nebyla úspěšná. Současným vlastníkem je JUDr. Karel Muzikář.

Nedaleko této kapličky stávala ještě jedna církevní stavba, menší kostelík. Jak vypráví Václav Sedláček, patřil kdysi Českým bratřím, kázal zde i českobratrský kazatel Crocius uprchající před pronásledováním z Rychnova. Pozemky i kostelík se dostaly do rukou jezuitů, kteří jej nechali postupně chátrat. V 80. letech minulého století z něj tak stály jen tři stěny, věžička na špici nesla kříž. Nedaleko kostelíka se nacházel asi metr vysoký pískovec, který se směrem nahoru zužoval. Na jeho vrcholu pak byla prohlubeň a nápis, z nějž se dochovaly jen fragmenty: Chrysost..... Jezu Kr....... jméno sv.....Vá...řinský. Nápis z této křtitelnice (nebo kazatelny) doplňuje na základě Kralické bible Václav Sedláček takto: Jezu Kriste, Tvé zajisté jméno svaté, v slavnost vzaté ode všeho stvoření, jenž v nebi jsou, na zemi jdou, v pekle stojí a se strojí, ke snažnému klanění. Konec nápisu tvoří pravděpodobně jméno českobratrského kněze a kazatele Václava Miřínského. Další osud kostelíka i kamene není zaznamenán.