Pohřebiště leží na jižním okraji Fakultní nemocnice a mezi léčebnými pavilony a zástavbou ulice V Úvalu (č. parcelní 150, 352, 353,a 456, k. ú. Motol). Původní terén lokality byl narušen úpravami před domy č. p. 71 a 86 v roce 1935 a zemními pracemi na nemocnici za 2. světové války. Místo archeologického výzkumu leží na severní straně hlubokého údolí vzniklého erozí Motolského potoka koncem třetihor a v neogénu a pleistocénu. Skalní podloží v jihozápadní části reprezentuje prvohorní mořské sedimenty.
K objevení lokality v literatuře známé jako Pod či Nad Homolkou došlo v souvislosti s výstavbou domů č. p. 71 a 86 v ulici V Úvalu. První dva hroby zachránilo v roce 1921 Národní muzeum. Že se jedná o větší pohřebiště bylo objeveno až při záchranném průzkumu v roce 1935 Pod vedením R. Turek zde bylo odkryto 29 hrobů. Nálezy pocházely z mladší doby hradištní. Při stavbě přízemních pavilónů nemocnice za druhé světové války byl ohlášen pouze hrob bez milodarů a hrob s pískovcovým náhrobkem. Další hrob byl porušen v roce 1962 výkopem pro sloup elektrického vedení (ostatky jsou v Muzeu hl. m. Prahy). V roce 1962 tak bylo prozkoumáno celkem 35 hrobů. V roce 1975 dělníci při stavbě ubytovny zdravotního personálu objevily další kostry. Muzeum hlavního města Prahy zahájilo záchranný výzkum. Celkem byl objeveno 158 hrobů, i když jejich přesný počet není díky stavebním práce možné zcela jasně určit. V dalším roce bylo objeveno dalších 46 hrobů. Celkem tedy 293. V průběhu výzkumu byly v severovýchodní části areálu odkryty sídlištní objekty kultury s vypíchanou keramikou a kultury nálevkovitých poháru.
62,2 % všech případů z hrobů nalezeních v letech 1975-76 tvoří hrobová jáma. K jejich úpravě se používalo dřevo a kámen.Nejzajímavější je náhrobek č. 60 složený ze tří částí vytvářející stylizovanou postavu, která rozměrově odpovídá níže uloženému pohřbu dítěte ve věku 13-14 let. Samostatnou skupinu tvoří pohřby dětí do 2 let mezi kameny nebo pod několik kamenů. Vyskytují se tu i kameny na údech či hlavě, které vycházejí z vampyrických pověr. Ve dvou případech byly kameny povrchově upraveny. V prvním případě se jednalo o rýhy představující patrně páteř, druhý náhrobek obsahoval reliéf maltézského kříže. Na 72 hrobech bylo užito dřevo z borovice. Kostry jsou většinou uloženy natažené na zádech s pažemi podél těla.
Inventář mužských hrobů tvoří železné nože, vědra a keramika. V jednom hrobě byl nalezen křesací kámen, v jiném železné háky. Ženský inventář byly šperky, železné nože, vědra, keramika a křesací kameny.
Literatura: Kovářík, Jan. Slovanské kostrové pohřebiště v Motole. Praha: Museum hl. m. Prahy, 1991. (svazek se nachází v knihovně Pragensií Městské knihovny v Praze)
Slovanské kostrové pohřebiště v Motole
