3) Nábřeží císaře Ferdinanda, pojmenované tak na věčnou památku císaře a krále Ferdinanda Dobrotivého, velkého dobrodince Smíchova[1] , vede hned od řetězového mostu pražského při samé Vltavě tímtéž směrem co prvnější dvě ulic až ku příční ulici Jakubské. Jeho, již až k ostrovní ulici dostavěná řada vesměs třípatrových velkolepých domů[2] s nádhernými průčelími slouží Smíchovu k nemalé okrase a chloubě. Podél domů jsou vyvýšené chodníky buď z mosaiku, buď z cementu a asfaltu, kdežto podél nábřežní zdi vede pískový chodník oddělený agátovým stromořadím od střední, r. 1881 makadamované (ve více vrstvách štětované a štěrkované) části pro jízdu. Jsouc proti povodni v téže výšce jako řetězový most založeno, poskytuje nábřeží rozkošný pohled na protější ostrovy střelecký, žofínský a židovský s jich vysokým a košatým stromovím, na nádherné divadlo národní[3] a p. Netřeba pochybovati, že pro tuto příjemnou polohu svou dojde i v části mezi ostrovní a Jakubskou ulicí brzkého dostavení.
4) Jako pokračování nábřeží toho vede podél Vltavy ulice nábřežní od ulice Jakubské až ku třídě Komenského nad mostem Palackého, sprostředkujíc takto spojení s „hořejším nábřežím“. Jest to ulice úzká a klikatá, aniž vydlážděna neb nějak upravena, užívá se jí hlavně jen co příjezdu k tamějším dvěma mlýnům a k továrnám na kartouny.
5) Hořejší nábřeží rozprostírá se při Vltavě od třídy Komenského až ku spojovací dráze v délce 66 m, a v průměrné šířce 60 m, jest u břehu opatřeno dlážděnou hrází a má na své západní čáře stavební až posud jen 4 domy. Nábřeží to slouží podél těchto domů v šíři 14,3 m k jízdě a v ostatní šířce ku skládání stavebního dříví, kamene, obilí a jiného zboží po vodě doplaveného. Čeká se na jeho upravení nejen k účelům tržním, nýbrž i k založení sadů, strany jichž učiněn začátek vysázením stromořadí podél zmíněné cesty, a jichž založení by sloužilo Smíchovu k nemalé cti a okrase, aniž by velkého nákladu vyžadovalo.
Velice žádoucno jest, aby oboje nábřeží, totiž hořejší a nábřeží císaře Ferdinanda, jakož i spojující je ulice nábřežní, poněvadž jsou vedle hlavní třídy druhým a jediným rovnoběžným spojidlem Smíchova od severu k jihu, co možná brzo upraveny a přístupnějšími učiněny byly, než jsou posud.
[1] Císař Ferdinand povýšil Smíchov na město, věnoval se svou vznešenou chotí Marií Annou 30.000 zlatých ku stavbě nového chrámu a rok co rok uděloval dary chudině smíchovské.
[2] Jeden z nich jest čtyřpatrový a všechny mají pod přízemkem ještě polopřízemek tak zvaný souterrain.
[3] Byloť ovšem i smutné z toho nábřeží podívání, když národní divadlo sotva dostavěné čtyři neděle před tím, kdy mělo býti zahájeno, totiž dne 12. srpna 1881 večer bylo pojednou v plamenech a uvnitř i s nádhernou střechou shořelo
8. kapitola - Smíchovské nábřeží
