28. Vrátíme-li se po silnici plzeňské zpět do třídy Švarcenberkovy a jdeme-li touto k jihu, objevuje se nám v pravo ulice vinohradská (pozn. MJ: dnes Ostrovského), jež vede v šířce asi 8 metrů směrem západním k bývalým vinohradům a nynějším letohradům a cihelnám. Jest jen v předu dlážděna a vykazuje všeho všudy jen 5 stavení, jmenovitě plynárnu.
29. V tutéž stranu odbočuje okresní silnice radlická, jež vede mezi staveními parního mlýna a plynárny a mezi nádražím buštěhradské dráhy v šířce 19 metrů rovně, pak ale ve dvou záhybech k obci radlické v pouhé šířce 8 metrů. Teprve blíže této obce jest osmi domy, z větší části o samotě stojícími, ohraničena. Nedaleko od jmenované obce odbočuje od ní v pravo zvláštní silnice s agatovým stromořadím ke hřbitovu obecnímu. Až k druhému záhybu svému jest radlická silnice po obou stranách agatovým stromořadím lemována, po jehož zevnějších stranách jsou až k prvnímu záhybu vyvýšené pískové chodníky pořízeny.
30. U druhého záhybu silnice radlické odbočuje podél nádraží buštěhradského jižním směrem k Zlíchovu v šířce sotva 3,5 metrů Křížová cesta (pozn. MJ: dnes Křížová), která jest jen dle nejnutnější potřeby pro povozy upravena.
Další čásť třídy Švarcenberkovy jest na západní straně až ku hranicím zlíchovským ohraničena nádražími buštěhradské dráhy, spojovací dráhy císaře Františka Josefa, České západní dráhy a dvěma mezi nimi stojícími domy.
31. Vrátíme-li se k počátku třídy Švarcenberkovy, jest právě proti plzeňské silnici třída Palackého (pozn. MJ: dnes Lidická), jenž vede k novému kamennému mostu téhož jména, honosíc se jménem slavného dějepisce a politického vůdce národa českého. Třída ta jest do polovice své délky 14,2 metrů široká, až na dvě posud nezastavená staveniště při jižní straně krásnými, nejvíce třípatrovými domy zastavena, od roku 1876 žulovými kostkami dlažděna a vyvýšenými chodníky mosaikovými opatřena. Druhá čásť její byla roku 1878 pomocí náspu co příjezd k mostu zřízena, jest v šířce 17 metrů navržena a postrádá posud dlažby a všelikých budov.
32. Rovnoběžně s třídou palackého odbočuje dále od třídy Švarcenberkovy k Vltavě třída Komenského (pozn. MJ: dnes Na Bělidle), slavného paedagoga českého, zvaná před tím ulicí přívozní. Jest do polovice délky své až na dvě staveniště úplně zastavena. V další polovici jest na jižní straně skoro veskrz domy pěknými, nejvíce třípatrovými opatřena, kdežto protější severní strana jest dosud prázdna. Má šířku 14,2 metrů, avšak její dlažba pochází z roku 1837, tedy byla jedna z nejprvnějších na Smíchově.
Dále odbočují od třídy Švarcenberkovy k hořejšímu nábřeží:
33. Ulice vltavská v šířce 14,2 metrů s několika domy v přední hoření části a s úzkou pokoutní uličkou za nárožním domem vpravo;
34. Ulice pivovarská s šíří 11,4 metrů v lámaném směru, nemající kromě pivovaru a krom jednoho nárožního domu na hořením a taktéž na dolením konci žádné výstavnosti;
35. Ulice Libušina (pozn. MJ: dnes Na Valentince), pojmenovaná, pojmenovaná tak vzhledem k protějšímu Vyšehradu, slavnému sídlu Libušině, má šířku 14,2 metrů a krom jednoho nárožního domu v předu posud jen 3 domy; a
36. Ulice vyšehradská (pozn. MJ: dnes U Železničního mostu) nazvaná tak dle protějšího Vyšehradu, jest široká 9,5 metrů, dosud bez výstavnosti a obklíčena na své jižní straně spojovací drahou, kteráž v místě tom překročuje po mostě železničním třídu Švarcenberkovu.
Tyto ulice nejsou pro svou jen částečnou výstavnosť posud dlažděny, a pouze prvnější 3 mají podél některých domů chodníky.
37. Rovnoběžně s třídou Švarcenberkovou vede ulice Přemyslova z třídy Komenského do třídy vltavské v šířce 11,4 metrů, vykazuje mimo čtyry nárožní, jen tři domy a jest jen částečně chodníky opatřena. Její částečné vydlaždění stane se r. 1882.
12. kapitola – Švarcenberkova třída (Nádražní ulice) a okolí
