18. V hoření části nábřeží hořejšího jest blíže Vltavy vodárna městská, vystavěná v letech 1871 a 1872 hlavně přičiněním tehdejšího purkmistra Petra Fišera. Vymáhala se svým původním rozvětvením vodovodním 110.000 zlatých, ale do nynějška následkem zdokonalení a rozšíření celého vodovodu téměř již 200.000 zlatých. Zásobuje pomocí dvou, střídavě pracujících parních strojů čerpacích a pomocí nádržky na návrší „Skalce“ celé město a jeho četné průmyslové závody čistou, žádnými ještě výkaly ze stok nezkalenou vodou říčnou. Zařízení vodárny vydává krásné svědectví správě obecní, o její péči v ohledu zdravotním.
Vodovod samý jest rozvětven po celém téměř městě s vyjmutím ulice Jakubské, nábřežní, mlýnské, královské, Poděbradovy a Reslovy, majících posud jen malou výstavnosť; avšak sahá jinak opět v silnici plzeňské až k pivovaru v Košířích, v silnici radlické téměř až k Radlicům a v cestě křížové až do nádraží pražskoduchcovské dráhy v obvodu obce zlíchovské, dodávajíc jemu jakož i nádraží české západní dráhy potřebné množství vody zvláště k napájení parostrojů. Celkem dodává se ročně 4.476.000 hektolitrů vody do 224 domů v ceně, 3000 hektolitrů po 11 zlatých 22 krejcarech, za 15600 zlatých, nepočítajíc vody, spotřebované k postřikování ulic a sadů.
19. Na ostrově při dolením mlýně stojí vodárna pražská, starobylá to vysoká věž s nádržkou, do níž vodostrojem voda se zvedá a trubovodem na Malou Stranu a Hradčany se rozvádí. Pochází z 15 století, nestačí však již dlouho k zásobování jmenovaných částí Prahy potřebnou vodou, a proto pořídila obec pražská na svém protějším majetku č. p. 90 ještě výpomocný parní stroj čerpací ku zvedání a hnání vody.
21. kapitola: Městské vodárny
