Velezajímavé jest povšimnouti si o b e c n í h o s p o d á ř s t v í S m í c h o v a, pokud se týče jeho vývinu od r. 1849, jako od počátku samostatnosti obce. Jest tu možno rozeznávati hlavně dvoji dobu, totiž až do roku 1861, dobu vše mořícího absolutismu, a to od roku 1861 až do dneška, dobu samosprávy obecní. Známo všeobecně, jak před r. 1861 správa obecní i ve věcech čistě obecních a pouhého hospodářství obecního se týkající byla krutě sevřena a pod dohlídkou c. k. úřadů politických postavena. Mnohé sebe prospěšnější a třeba i neparnější usnesení a opatření výboru obecního netěšilo se mnohdy přízni toho kterého okresního představeného a bylo proto buď hned ve svém zárodku udušeno anebo následkem nepříznivého doporučení s vyššího místa zrušeno a zamítnuto. Tentokráte byli výborové obecní i se starostou a staršími obecními na dobrou vůli představených politických úřadů odkázání, a následkem toho obce ovšem jen živořily a životních zájmů svých nijakým důrazem sledovati nemohly. V podobném položení byl v tehdejší době i Smíchov, a jakož tedy není divu, že při neblahých poměrech tehdejších nebylo lze mnohý prospěch Smíchova uhájiti a o podmínky jeho rozkvětu rozhodně se postarati, tož zasluhuje tím většího uznání. Vše to, co tehdejší správou obecní při její nesamostatnosti a při nedostatku prostředků hmotných přece dobrého a trvanlivého způsobeno bylo. Připadáť do jedné doby zakoupení nynější radnice, osvětlení ulic plynem, vystavění budovy školní a jiných ještě méně patrných zařízení. Kromě nepatrné výměry pozemků poněkud k zužitkování způsobilých neměla obec tehda žádného jmění, a značné přirážky obecní, byvši na nevelikou sumu přímých daní rozvrhovány, stačily sotva k uhražení běžných potřeb a výloh. V takovýchto poměrech bylo ovšem těžko zjednati potřebné prostředky a dáti podnět k úsilovnějšímu sledování mnohostranných zájmů města.
Avšak i od r. 1861, v druhé, správě obecní příznivější době, nepokračoval Smíchov v prvních letech s žádoucí rychlostí ku předu. Zdá se, že tehdejší rozpoložení i naděje a obavy národa českého jako po celé vlasti tak i na Smíchově zaujímaly mysl všech tou měrou, že nebylo k správě a zájmům obce více přihlíženo, než nevyhnutelná potřeba kázala. Pro ruch politický nevšímáno si hrubě zájmů hmotných i jiných. Kromě toho nebyla ještě tehdejší organisace úřadu městského taková, aby se bylo od ní pro hospodářství obecní dalo něco kloudného očekávati. Ale proto přece připadá do té doby uskutečnění jednoho dávno kýženého a nad míru potřebného opatření, totiž úplné vydláždění hlavní třídy od brány újezdské až ku vjezdu do nádraží západní dráhy, kteréž po několikaletém vyjednávání konečně v letech 1866 a 1867 tím způsobem provedeno bylo, že aerar, zabezpečiv obci na 10 let roční příspěvek 3000 zl., tedy úhrnem 30000 zl., ihned 12000 zlatých zálohy poskytnul. Ostatní náklad byl kryt půjčkou od více občanů při věci zvlášť účastněných. Dlužní úpisy této půjčky uplácejí se každoročním vylosováním jisté jich části a pospějí na začátku r. 1883 k úplnému zapravení.
Čilejší ruch ve správě obce vůbec, ale zvláště v jejím hospodářství nastal teprv na konci r. 1867, když byl nový výbor zvolen a když v čelo správy obecní byli částečně noví mužové postaveni. Především byl úřad městský důkladně zorganisován a novými silami opatřen, potom stav jmění, jak u vlastních důchodů městských tak i u všech fondů a nadací obecních náležitě zjištěn, každý nedoplatek úsilovně k zapravení uveden, a výnos jmění obecního zvýšením úroku z jistin, výhodnějším pronajmutím nemovitostí a jiným způsobem zlepšen. Na druhé opět straně byla potřeba vydání obecních přísně vyšetřena a zjištěna, a každá výloha na nejmenší míru obmezena. Vůbec směřovala toho času všecka snaha správy obecní k tomu, aby obci v době co možná nejkratší zjednáno bylo nezbytných prostředků ku sledování a dosažení všech zájmů, jimiž jest blaho obce podmíněno.
41. kapitola - Obecní hospodářství
