43. kapitola - Daňové příjmy

Náležité použití zjednaných prostředků jeví se v mnohých nutných, užitečných a prospěšných opatřeních a zřízeních. Předláždění starších a vydláždění nových ulic, založení četných a dokonalejších stok poduličních, konečné uskutečnění a rozšíření opatrovny, zřízení jatek, nákladné založení rozsáhlého vodovodu obecního s množstvím vydatných hydrantů, koupě obou velkých domů č. p. 243 a 235, přístavba radnice, zřízení a udržování zvláštního sboru dobrovolných hasičů a pořízení potřebného nářadí hasičského, jakož i požárního telegrafu, vysázení a udržování dlouhých stromořadí, vedení většího nákladu na udržování dlažby v dobrém stavu a na stálou po městě čistotu, opatřování obecných a měšťanských škol českých i německých všemi potřebami věcnými, započatá stavba nového kostela, - to vše a mnoho ještě jiného jest zdárným výsledkem položených r. 1868 základů dokonalejší a čilejší správy obecní. Ovšem dlužno poznamenati, že stálé vzrůstání jmění obecního nepochází výhradně z příjmů jeho, nýbrž že k tomu z převalné části přispěly p ř i r á ž k y  z p ř í m ý c h  d a n í   a  p ř i r á ž k a  z  n á p o j ů. Zajímavé jest sledovati, jak přímé daně od roka k roku stoupaly a mnoho-li z nich obecní přirážka v jednotlivých letech činila a vynesla. Činí tedy koncem r. 1881 suma všech přímých daní bez státních přirážek 219.829 zl. 73 ½ kr. a se státními přirážkami 378.279 zl. 96 kr.[1]

Z těchto číslic vysvítá, že mimo daň pozemkovou, která následkem stavění domů a zastavování pozemků se stále zmenšuje všecky ostatní daně následkem stálého přibývání nových nájemných domů a nových průmyslových a obchodních závodů a živností od roka k roku stoupají. Ale ohromný skok u daně z příjmu r. 1870 vysvětluje se tím, že společnosť české západní dráhy platí od té doby moci zákonnitého ustanovení 90% veškeré své daně z příjmu a výdělku zde na Smíchově a pouze 10% ve Vídni, jakožto v sídle správní rady její, kdežto před tím veškerou daň tu ve Vídni platívala. ze zákonnitého ustanovení toho plyne pro Smíchov výhoda ta, že následkem více daní jest pro uhrazení ročního schodku důchodů městských menší přirážky obecní třeba. nad míru vydatnou jest přirážka z nápojů, tak zvaný pivní krejcar, bez kteréž by obci bylo těžko bývalo činiti zadost všem potřebám obecním. Přirážka ta byla obci původně od r. 1867 na 10 let povolena s právem k vybírání 1 zl. 60 kr. z každého sudu piva, 1 zl. 20 kr. z vědra vína a 1 zl. 80 kr. z vědra líhovin (kořalky), pokud nápoje ty se v obci zpotřebují; i byla na dalších 5 let se sazbou 1 zl. z hektolitru piva, 2 zl. z hektolitru vína a 3 zl. 50 kr., z hektolitru líhovin a opět na další řadu 6 let s toutéž sazbou prodloužena.

Předložený výkaz ten podává spolehlivého důkazu o stále rostoucí zpotřebě piva. Ve 14 letech přibylo obyvatelů něco více než dvě třetiny, ale přirážka z nápojů se v téže době, i když se vezme ohled ku sazbě od r. 1877 zvýšené, mnohem více jak zdvojnásobila a to následkem mnohem větší zpotřeby piva, než činí přibývání obyvatelů. Ostatně mají na zpotřebě té nejenom smíchovští obyvatelé podíl, - nýbrž v značné míře pražští navštěvovatelé smíchovských hostinců, libující si na dobrém pivě zdejším v četných zahradách hostinských času letního a v dobře zařízených hostincích času zimního.

Z toho všeho je patrno, že správa i hospodářství obce smíchovské se mocně ku předu berou a vzbuzují podstatnou naději, že i posavadním více méně citelným nedostatkům a naléhavým požadavkům některých odborů, jakož např. jsou školství, chudinství a p. za nedlouho zadost učiní.