Vedle českého školství vzalo na Smíchově r. 1867 též německé školství svůj počátek. Kdo dříve z těch nemnoha německých, a žel i z českých občanů nechtěl, aby jeho děti navštěvovaly české školy na Smíchově, posílal je do některé německé školy pražské, zvláště na Malé Straně. Ale když v zmíněném roce na podzim byla otevřena česká hlavní škola, zahájena zde zároveň přispěním několika německých občanů, zvláště továrníků, též soukromá německá škola hlavní s právem veřejnosti. Škola tato stala se zárodkem nynějších škol německých, zavdavši školním úřadům, jež byly s převahou v rukou německých, vítanou příležitosť, že zatím, co obec v příčině českých škol vedla odpor proti novým zákonům školním, a dříve ještě, nežli přinucena byla se jim podati, na Smíchově pojednou byly německé školy veřejné dekretovány, totiž:
a) obecná chlapecká pětitřídní,
b) měšťanská dívčí trojtřídní, a
c) obecná dívčí pětitřídní; a že hned začátkem r. 1872/3 byly na obecních školách 4 chlapecké a 4 dívčí třídy otevřeny, kdežto měšťanská dívčí škola zahájena r. 1874/5 první třídou.
Proti všemu nadání našly nejenom tyto, nýbrž i později přibylé třídy žáků a žákyň, neboť kromě rodičů národnosti německé a kromě rodičů vyznání israelitského, kteří před tím své děti buď do pražských německých škol, buď – ovšem v pranepatrné míře – do českých škol smíchovských posílali, uznali a uznávají podnes též mnozí rodičové národnosti české z rozličných příčin a pohnutek, posílati své děti do německých škol. Jedni mají za to, že se tam jich tědi snáze německy naučí; jiní opět, pozorující v jednotlivých německých třídách menší počet žactva, než ve třídách českých, vidí v tom lepší prospěch vyučování; opět jiní, zamýšlejíce své děti věnovati studiím, jsou toho mylného náhledu, že se tak státi může jedině na základě a pomoci samospasitelné němčiny, a opět jiní, zvláště chudí anebo dle svého postavení odvislí, hledají v tom materielního prospěchu svého. Avšak všichni mýlí se v tom i onom, nemajíce na zřeteli aniž rozumějíce tomu, že přirozený základ všelikého vyučování jest jazyk mateřský. Proto jsou školy české pro české děti a školy německé pro německé děti, nikoliv ale pro děti nerozumějící jazyku vyučovacímu a nemohoucí tedy chápati, co jim učitel pomocí cizího, neznámého jazyka přednáší. Přiučení se druhému jazyku jest ovšem věcí prospěšnou, ale musí se díti zvlášť vedle a nikoliv na újmu přiučování se předmětům a věcem vzdělavatelným. Jako těmto, má se i jazyku německému pomocí jazyka mateřského vyučovati, ale nikoliv výlučně pomocí jazyka, jemuž kdo teprve se přiučiti chce a jemuž ještě nerozumí.
Však dospěli v poslední době již mnozí rodiče následkem nabytých smutných zkušeností k lepšímu náhledu tomuto, a bohdá že po úplném provedení národní rovnoprávnosti ve školách i úřadech budou do německých škol jen německé děti posílány a že rodiče čeští se vesměs a výhradně českých škol přidrží.
Tytéž v předu vyložené příčiny, pro které při prvním svém otevření r. 1872/3 velmi slušným počtem žáků a žákyň naplněny byly, napomáhaly též a napomáhají jich přibývání. že však počet ten se do konce r. 1880/1 více jak zdvojnásobil, toho další příčiny dlužno hledati také v okolnostech těch, že se k vůli německým školám mnohá rodina na Smíchov přistěhovala, a že do nich, zvláště do dívčích škol, mnohé mimo Smíchov, zvláště v Praze na Újezdě bydlící rodiče děti své posílají.
Německé školy na Smíchově
