Smíchov má ovšem rozhodný ráz města průmyslového, ale maje rozsáhlý obvod, zanáší se též p o l n í m h o s p o d á ř s t v í m, a to v míře dosti značné, hlavně v části, jež se nalézá ku straně západní, a neméně jest tu i zahradnictví valně zastoupeno.
V stavu tomto staly se ovšem průběhem více jak 40 let značné změny hlavně tím, že na mnohých pozemcích, slouživších za pole a zahrady, jsou nyní stavení a nové ulice, i možno přibližně souditi, že stavební plocha se více jak zdvojnásobila; avšak nynější katastrální stav se teprv objeví po ukončení právě prováděného nového katastru.
Pěstují se tu všecky druhy obilní, nejvíce žito, nejméně oves, pak kulatiny a okopaniny, v poslední době zvláště řepa cukrovka. O chmelařství, jež někdy i zde kvetlo, není žádné stopy více, a též tak léži vinařství zúplna ladem. četné „vinice“
[1], jsou výmluvným důkazem někdejší rozsáhlosti tohoto odvětví hospodářského.
Ulice vinohradská nabyla jména svého patrně od vinic a jich letohradů, k nimž vedla. Neboť zde nalézáme podnes jak dle polohy pozemků, tak i dle povahy půdy a dle podnebních (klimatických) poměrů všecky základní podmínky pro pěstování vinné révy. Snad přijde opět doba, kdy zde réva, jako v dobách minulých, najde opět pěstovatelů a příznivců zvláště pak, kdyby se vinicím dopřálo ulehčení na dani. Ze starších vinic udržely se zbytky pouze na Konvářce, Kesnerce, Závěrce a Barvířce, a před několika lety učiněny skrovné začátky vysazováním rév na vinici Výšince, Kanclířce a jinde, ale nicméně nemůže býti řeč o nějakém rozsáhlejším pěstování rév.
Zahrady ovocné, většinou švestkové, jsou v údolích k Radlicům a Košířům, pak v úpadech táhnoucích se od košířského údolí k jihu, na jižních svazích Bílé Hory a poblíže hospodářských stavení. Též podél cest a polních mezí jest mnoho ovocných a planých stromů; ale přece zbývá ještě velmi mnoho velice příhodných míst a poloh, v kterých by se hojného ovocného a jiného stromoví a krásných stromořadí vysázeti dalo, majitelům k užitku, krajině k okrase a obecentstvu k potěšení. Obec sama předcháhí dobrým příkladem, dávajíc, jak jsem se již v částech, jednajících o popisu a o zdravotnictví zmínili, podél veřejných cest, ulic a p. stromořadí vysazovati. Doufejmež proto, že Smíchov i v tom ohledu se k lepšímu zjinačí a že nezůstane pouze rájem na pohled, nýbrž že, maje k tomu podnebí půdy a polohy úplnou způsobilosť, nabude za nedlouho povahu skutečného ráje.
Pro blízké sousedství Prahy jest na Smíchově též více rozsáhlých zahrad zelenářských a květinářských, zásobujících smíchov i Prahu potřebnou zeleninou a krásnými květinami a rostlinami.
Jinak jest tu na 50 domů, při nichž jsou ozdobné zahrady ve větších a menších výměrách. Z nichž vynikají zvláště zahrady knížete Kinského a hr. Klam-Gallasa, již v předu lépe popsané, pak zahrady klášterní č. p. 103 a 304, zahrady továrníků: Richra č. p. 200, baronů Ringhoffrových č. p. 19, bratří Porgesů z Portheimů č. p. 67 a 68. Kouhouta č. p. 352, zahrada botanická a j. v.
[1] Podnes říká se hospodářským usedlostem stojícím o samotě uprostřed polností „na vinicích“, třeba se u málo kterých zachovaly zbytky dřívějších vinic.
Zeleň starého Smíchova
