30. P l y n á r n a p r a ž s k é o b c e pod č.p. 253 v ulici Vinohradské byla r. 1856 a 1857 všeobeckou plynární společností terstskou na základě tom vystavena, že jí továrník Fr. Ringhoffer přepustil své právo, kteréž od obce smíchovské na dobu 20 let řádnou smlouvou nabyl k výhradnému osvětlování ulic plynem a k potřebnému kladení plynových trub v pozemku uličním. Když pka přešla r. 1872 do vlastnictví Maxe Löwenfelda v Praze, docílil on na základě nové smlouvy ze dne 15. května 1873 prodloužení práva toho na dalších 20 let, totiž až do konce září 1897, a prodal krátce potom plynárnu bratřím Romansům z Anglie, až posléz, když tito ji udržeti nemohli, r. 1877 cestou veřejné dražby do vlastnictví obce pražské přešla.
Plynárna má následující prostředky provozovací: 7 pecí plynových se 42 retortami a se společným 22,15 mt. dlouhým jímadlem železným; 1 rourový čistič, sestávající z 21 ve společné nádržce ústících rour; 1 parní kotel na 4 atmosféry tlaku s předhřívačem, 1 parní stroj čtyřkoňový, 1 menší stroj parní k čerpání vody čpavkové, 1 sací stroj na plyn atd.; pak 2 plynojmy plechové se zděnými nádržkami po 14,24 mt. v průměru a 6 mt. výšky a dohromady s obsahem 70.000 anglických stop krychlových čili 1.982 krychlových metrů; 2 zděné nádržky na dehet a na vodu čpavkovou atd.
V roce 1881 vyrobeno 28.240.200 angl. metrů plynu. Délka veškerého hlavního potrubí činí 11,4 kilometrů, a jeho největší průměr jest ve světlosti 9 angl. palců čili 230 mmt. a nejmenší 23mmt. ve světlosti.
Počet veřejných, obcí vydržovaných svítilen činí 208, z kterých jest 142 půlnočních a 66 celonočních. Plyn, jenž soukromníkům se dodává, odměřuje se 440 plynoměry aslouží k udržování 6635 plamenů.
84. kapitola - Plynárna pražské obce
