Josef Barth (11. 1. 1812 – 6. 1. 1880)

V letošním roce si připomínáme již 130 let od narození tohoto významného smíchovského stavitele a starosty. Stal se teprve druhým smíchovským purkmistrem, po té, co v roce 1949 nabyl platnosti nový obecní zákon. V čele města stojí až do roku 1861. Byl to také on, kdo obci prodal dnešní radnici na Štefánikově (dříve Kinského) ulici.

 

František Hejtmánek (31. 5. 1839 – 5. 1. 1920)

V lednu uplyne také 90 let od úmrtí tohoto pivovarského odborníka a sládka akciového pivovaru na Smíchově. František Hejtmánek pocházel ze sladovnické rodiny. Po ukončení reálky pracuje v pivovarech v Litoměřicích, v Plzni a ve Vídni. V roce 1870 je přijat jako účetní do akciového pivovaru na Smíchově. Po čtyřech letech se stává ředitelem společnosti. Součástí jeho práce je i dohled nad technologiemi. Zasloužil se o založení sladovnické školy a Banky pro průmysl pivovarský. Je také autorem mnoha učebnic a odborných publikací. Od jeho smrti letos uplyne 90 let.

 

Jaroslav Kvapil (25. 9. 1868 – 10. 1. 1950)

Jaroslav Kvapil původně studoval lékařství, ale brzy přechází na filosofickou fakultu. Od roku 1888 publikuje ve Světozoru. O tři roky později se stává literárním a divadelním referentem Hlasu národa, odtud přechází do Národních listů a rediguje i časopis Zlatá Praha. Od roku 1900 působí jako dramaturg v Národním divadle, o šest let později je již vrchním režisérem. Roku 1912 se stává šéfem činohry. Inscenuje například náročná díla W. Shakespeara. Z jeho vlastních prací je nutné připomenout Princeznu Pampelišku a libreto k Rusalce. Po první světové válce odchází režírovat na Vinohrady. Jeho ženou se stala jedna z nejlepších hereček tehdejší doby Hana Kubešová-Kvapilová. Od jeho smrti letos uplyne 60 let.

 

Milada Paulová (2. 11.1891 – 17. 1. 1970)

Milada Paulová pocházela z rodiny cukrovarnického úředníka. Po absolvování gymnásia nastupuje na filosofickou fakultu. O čtyři roky později je promována za doktorku filosofie. Na počátku dvacátých let studuje v Jugoslávii, kde sbírá podklady k dějinám jihoslovanského a českého odboje. Za své dílo o jugoslávském odboji byla navržena na docentku, v roce 1925 se stává první ženou v Československu s právem přednášet na universitě. V roce 1935 byla jmenována mimořádnou profesorkou, po druhé světové válce pak řádnou. V poválečném období se zaměřila především na byzantologii. Na konci šedesátých let vychází obsáhlé dílo Tajný výbor Maffie a spolupráce s Jihoslovany v letech 1916-1918. Od jejího úmrtí uplyne 40 let.

 

Josef Walter (19. 12. 1873 – 15. 1. 1950)  

Zámečník Josef Walter začínal v malé dílně na výrobu jízdních kol. Na základě žádostí svých zákazníků k nim začíná dodávat i pomocné motory. Tak roku 1902 vzniká první jednoválcový motocykl. O šest let později vyrábí motorovou tříkolku. Zvyšující se poptávka donutila Waltera roku 1913 postavit nový závod v Jinonicích. Zdejší výroba se však soustředila na výrobu automobilů. V roce 1922 opouští Walter Jinonice a zakládá si novou továrnu v Košířích na výrobu ozubených kol a autodílů. Letos si připomínáme 60 let od jeho úmrtí.

 

Prvním občánkem Prahy 5 v roce 2010 se stal Kevin Berousek, který se narodil 4. ledna ve 13,20 hod v porodnici FN Motol. Starosta Prahy 5 věnoval jeho matce, Beatě Berouskové, finanční dar ve výši 5.000,- Kč.

 

V prosinci roku 2009 schválilo Zastupitelstvo MČ Praha 5 návrh rozpočtu MČ Praha 5 na rok 2010, ve kterém se počítá s příjmy a výdaji ve výši 764.046,10 Kč. Vlastní příjmy tvořené místními a správními poplatky, výtěžkem z provozování výherních hracích přístrojů, daní z nemovitosti a úroky činí 127.638,- Kč, od hlavního města obdrží městská část 274.638.000,- Kč. Na výdajové stránce rozpočtu je počítáno například s investicí do úpravy fasády ZŠ Kořenského (10 mil. Kč), do výstavby tělocvičny ZŠ Radlická (50 mil. Kč), rekonstrukce kuchyně MŠ Kroupova (7,8 mil. Kč) a do rekonstrukce kuchyně a chodeb MŠ Nad Palatou (7 mil. Kč). V oblasti životního prostředí bude 23 mil. Kč věnováno na rekonstrukci Tilleho náměstí na sídlišti Barrandov, upravena bude centrální část parku Na Skalce (6 mil. Kč), vybudováno bude také nové dětské hřiště v ulici K Závěrce (3 mil. Kč), na Arbesově náměstí přibudou nové podzemní kontejnery na tříděný odpad (3 mil. Kč).

Investováno bude i do majetku městské části. Za opravu bytového domu Janáčkovo nábřeží 29 v Pražské památkové rezervaci zaplatí radnice 22 mil. Kč, zatepleny budou dvorní fasády domů Švédská 35 a 37 (4,5 mil. Kč). Příspěvkové organizace (základní a mateřské školy, Kulturní klub Poštovka, Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci) obdrží 114.955.800,- Kč.

 

V minulém roce také rozhodla Rada MČ Praha 5 o jednostranném zvýšení nájemného v obecních bytech od 1. 1. 2010. Navíc souhlasila s poskytnutím celoroční slevy z nájmu ve výši 100 % z navýšení. Nájemníkům ale zároveň vypršela sleva z nájmu poskytnutá na rok 2009. Skutečně předepisované a vybírané nájemné v roce 2010 tak bude podle tabulek Ministerstva pro místní rozvoj průměrně činit v bytech se sníženou kvalitou 69,15 Kč/m2/měsíc, v bytech bez snížené kvality pak 86,89 Kč/m2/měsíc.

V lednu městská část Praha 5 již potřetí vyhlásila vítěze hudební soutěže Talent roku, která je určena žákům základních uměleckých škol. V porotě zasedl například dirigent Leoš Svárovský, ředitel Pražské komorní filharmonie Radim Otépka, muzikologové Oldřich Pulkert a Lubomír kašpárek či šéfredaktorka Hudebních rozhledů Hana Jarolímková. Na prvním místě se umístila Tereza Ratajová (hráčka na lesní roh), druhé místo získal mladý dirigent Jiří Rožeň, třetí pozici obsadili zpěvačky Lucie Taublerová a Kristýna Háblová. Mladí hudebníci tak získali jedinečnou možnost vystoupit s Pražskou komorní filharmonií na velkém koncertu v Národním domě, který proběhl 21. ledna. Vystoupila zde mj. i vítězka předchozích ročníků – klavíristka Marie-Anna Bukačová. Z partnerských měst dorazil slovenský violoncellista Hodu Johanpoura, z Budapešti pak nadějný akordeonista Ádám Szabó. Na programu byl výběr z děl mistrů jako je Carl Maria von Weber, Giovanni Battista Pergolesi, Antonio Vivaldi, Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven, Giuseppe Giordani, Joseph Haydn nebo Edward Grieg.

 

Rada MČ Praha 5 schválila finanční příspěvek na 17. ročník filmové přehlídky Febiofest ve výši 800 tis. Kč. Přehlídka bude probíhat ve dnech 25. 3. – 2. 4. ve Village Cinemas na Andělu. Ze známých osobnostní jí navštíví představitel Adolfa Hitlera Bruno Ganz či francouzská herečka Fanny Ardantová.

 

Od ledna vychází elektronická Pražská pětka – radniční měsíčník městské části Praha 5 ve zcela nové podobě. Díky programu PageFlip určeného pro publikaci elektronických dokumentů je možné např. otáčet jednotlivé stránky jako u „papírového“ časopisu, libovolně přibližovat text či zobrazit jednotlivé stránky jako miniatury.

 

V lednu byla schválena instalace již třetího podzemního sběrného hnízda. Kromě Preslovy ulice a Tilleho náměstí na Barrandově tak budou moci obyvatelé Prahy 5 od léta ukládat papír, plast a sklo do podzemí i u smíchovské tržnice na Nám. 14. října.

 

 

Český svaz fotografů připravil na leden letošního roku výstavu  Současná tvář Smíchova, část výstavy prezentoval ve své galerii v Kollárově ulici, druhá byla k vidění ve vinotéce v ulici Na Celné. Celkem se zde představilo třicet dva amatérských i profesionálních fotografu, kteří se po dobu několika měsíců snažili zachytit současnou podobu Smíchova. Fotografie nabízejí různé pohledy na nákupní centra, život v ulicích, proměny prostranství a symbolů Smíchova, jako je například růžový tank či Staropramen. Katalog bude k dispozici na podzim letošního roku. Výstava je pokračováním cyklu Praha dříve a nyní, v jehož rámci byl v roce 2007 uspořádán workshop na téma Dnešní Karlín, v roce 2008 pak byla výstava zaměřena na Žižkov. Námětem příštího ročníku bude Bráník a Podolí. Workshop Současný Smíchov byl koordinován i se soutěží Praha fotografická, resp. s její kategorií na téma Proměny městské části Praha 5. Odtud pocházeli i některé snímky.

Unikátní model české železniční sítě, připravovaný v budově Village Cinemas na Andělu od září loňského se úspěšně rozrůstá. V lednu se veřejnosti představil Ústecký kraj, který zabírá téměř 54 metrů čtvereční, koleje mají délku 121 metrů a nalezneme na něm 139 různých staveb. Na ploše bylo vztyčeno 2000 stromků, lidských figurek se tu vyskytuje dva a půl tisíce. Kromě železniční sítě zde nechybí ani hrad Střekov, střekovská zdymadla na Labi, hnědouhelný důl Bílina s plně funkčním rypadlem či přístavy na Labi. Severočeský region se stal první dokončenou částí gigantického modelu, který by měl být kompletní v roce 2014. Zabírat bude 1008 metrů čtvereční a má být největší modelovou železnicí střední a východní Evropy.

 

Galerie Portheimka má od ledna nové logo. Návrh vychází z loga MČ Praha 5 a jeho autorem je společnost Dynamo Design s.r.o. Galerie je majetkem městské části, která je též organizátorem zdejších výstav (kolem 10 počinů ročně).

V prvním měsíci nového roku byl zveřejněn dramaturgický plán galerie na celý rok. V lednu hostila fotografa Martina Sidorjáka a jeho vítězný projekt soutěže Czech Press Photo 2008 nazvaný „Cyklistika jako alternativa dopravního prostředku v Praze“. Soubor tvoří 50 fotografií, které se po skončení výstavy přesunuou do archivu hl. m. Prahy. Martin Sidorják je jedním z nejvýraznějších českých sportovních fotografů, který spolupracuje převážně se sportovními časopisy.  

Prvního února má v letohrádku Portheimka vernisáž výstava Regenerace památkové rezervace Praha 5, která představí nejvýznamnější rekonstrukce památkových objektů na Praze 5.

V březnu budete mít možnost spatřit fotografické umění bývalého ředitele TV Nova a bývalého europoslance Vladimíra Železného. Stane se tak u příležitosti autorových 65. narozenin. Cyklus fotografií má název Židé – Jeruzalém a zahrnuje snímky pořízené od severní Galileje až po jižní Negev. Kromě toho zachycuje i palestinské území.

Duben je věnován českým krajinářům, tzv. Mařákově škole. Výstavu připravila Slovácká galerie. Představí díla od poloviny 19. století do poloviny století dvacátého. K vidění budou i díla ze soukromých sbírek.

Květen je zasvěcen památce Vlastimila Šika – nedávno zesnulého malíře a výtvarného pedagoga (ZUŠ Štefánikova a Gymnasia Na Zatlance), který ovlivnil nastupující mladou generaci výtvarníků.

Od 1. do 30. června proběhne již popáté tradiční výstava k mezinárodnímu knižnímu veletrhu a literárnímu festivalu Svět knihy Praha 2010 nazvaná Rosteme s knihou. Doprovází ji literární program pro žáky mateřských, základních a středních škol. Téma výstavy bude propojeno s hlavním tématem mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha – Literatura a sbližování kultur.

Přes prázdniny bude galerie uzavřená, ale hned od 31. srpna je nachytána výstava fotografií Milana Mošny nazvaná Ethnosvět. Jde o soubor několika desítek exkluzivních fotografií, které Milan Mošna pořídil v průběhu mezinárodního hudebního festivalu 2. pražský ethnofest, který se konal na podzim 2009 v Národním domě na Smíchově.
V první polovině října se představí partnerské město Prahy 5 – chorvatský Trogir, který je se svou románsko-gotickou zástavbou zapsán mezi památky UNESCO. Druhou polovinu měsíce naplní výstava fotografií Ladislava Postupy.

Grafiky a ilustrace Jiřího Šalamouna mohou diváci spatřit od 9. listopadu do 4. prosince.

Letošní cyklus akcí v Galerii Portheimka uzavře od 7. do 31. prosince výstava prací učitelů a studentů Hollarovy grafické školy (VOŠ a SUŠ V. Hollara). Výstava pod kurátorským vedením akademického malíře Vladimíra Kintery nabídne překvapivé konfrontace střední a nejmladší výtvarné generace v rozmanitých výtvarných žánrech a technikách.

 

Švandovo divadlo na Smíchově připravilo na leden premiéru adaptace románu Radky Denemarkové „Peníze od Hitlera“. Režie se ujal Michal Lang. V hlavních rolích se představila hostující herečka Marie Málková (nositelka tří cen Alfréda Radoka), Šárka Vaculíková, Jan Hofman, Viktor Limr, Kristýna Frejová, Stanislav Sárský či Robert Jašków.

V groteskně hořkém příběhu se setkáváme s Gitou Lauschmannovou, silnou hrdinkou s tajemnou minulostí, která se vrací do rodné vsi jménem Puklice, odkud ji kdysi odvezli do koncentračního tábora. Do Puklic se ale vrátila už jednou, před šedesáti lety – a v rodném domě ji čekalo nemilé překvapení. Teď je Gita znovu „doma“ a chce konečně dosáhnout spravedlnosti.

 

Krytové divadlo Orfeus na Plzeňské ulici vedené principálem Radimem Vašinkou uvedlo v lednu několik autorských představení. Jacques Prévert: Není čeho se bát aneb Ten bláznivý dětský svět nedělního rána čerpá ze vzpomínek a veršů připomínajících Prévertovo dětství. Triumf ctnosti aneb Organismus se vyčerpal aneb Vrať mi moje játra po rusku představuje průřez tvorbou Kozmy Prutkova. U příležitosti nedožitých 80. narozenin Egona Bondyho si návštěvníci ze záznamu připomněli jeho vitální interpretaci vlastní poezie. Na žádost diváků byla také obnovena inscenace To nejlepší z Camiho obsahující vybrané skeče z camiovských představení Divadla Orfeus.

 

Stanice mladých přírodovědců přichystala na první čtvrtinu roku 2010 už třetí ročník cestopisného přednáškového cyklu nazvaný S přírodovědcem na cestách. Zkušení přírodovědci zde seznamí posluchače s rostlinami, živočichy a prostředím nejrůznějších koutů světa. Povídání je doprovázeno fotografiemi.

 

Spolek Vltavan v Praze pořádal v lednu tradiční ples v Národním domě na Smíchově. K tanci a poslechu hrála dechová hudba Křídlovanka a taneční skupina Josefa Štědroňského. I když by se mohlo zdát, že je toto sdružení pevně spjato s Podskalím, není tomu tak. Ve svém názvu si již při svém vzniku dalo „v Podskalí a na Smíchově“. Jednou ročně také pořádá smuteční tryznu za utonulé u sochy Vltavy na severním cípu Dětského ostrova.

 

Z galerijních událostí je třeba připomenout výstavu fotografií Petra Brodeckého „Život Paříže a volná tvorba“ a Milana Česala „Praha – Paříž“ v galerii Poštovka.

 

 

Dopravní podnik hlavního města Prahy se rozhodl vybudovat bezbariérový přístup ve stanicích metra Můstek, I. P. Pavlova, Anděl, Palmovka, Karlovo náměstí, Opatov a Náměstí Míru.  Ty patří k nejvytíženějším v rámci celé sítě metra. Investice by měla dosáhnout téměř 200 milionů korun. Vše nyní tak závisí na tom, zda se podaří získat potřebná stavební povolení.

 

Magistrát předložil městským částem k vyjádření návrh na umístění další plavební komory v prostoru mezi Dětským ostrovem a Žofínem. Současná plavební komora u Dětského ostrova je jednou z nejzatíženějších ve střední Evropě (cca 23000 proplavení ročně) a kapacitně již nevyhovuje zvyšujícím se potřebám vyhlídkové plavby. Jediným řešením pro zvýšení kapacity zdymadla je proto výstavba paralelní komory, která zajistí propojení zdrže Helmovského a Staroměstského jezu. Nejpřijatelnějšími variantami, které neporuší pohledové panorama na historickou část Prahy, jsou varianty 1 (plavební komora na východní straně Dětského ostrova s využitím stávajícího kanálu plavební komory) nebo varianta 5 (plavební komora na východní straně Dětského ostrova s rozšířením plavebního kanálu v dolní části u Sovových mlýnů. Další varianty navrhují umístit komoru do stávající vorové propusti Staroměstského jezu nebo do dolní vody Staroměstského jezu.

Od 8. ledna zasypávají Prahu nevídané přívaly sněhu, v některých místech tvoří sněhová pokrývka až 35 cm. Kalamita dosáhla vrcholu v pondělí 11. ledna, kdy víkendový provoz vystřídal běžný pracovní den. Neodhrnuté silnice a chodníky způsobily Pražanům velké komplikace nejen při cestě do zaměstnání. Navíc od 1. 1. vstoupil v platnost předpis, který stanoví povinnost majitele chodníku (v Praze tedy většinou obce) starat se o jeho schůdnost. Kapacita magistrátu a městských částí však nedovolila uklidit včas všechny komunikace, bylo proto rozhodnuto zaměřit se zejména na frekventovaná místa u škol, zdravotnických zařízení či zastávek MHD. Vyhrnutý sníh se svážel na travnatá místa nebo rovnou do Vltavy. Do úklidu obecních komunikací se pouštějí i sami občané.

Sníh však také způsobil velkou radost dětem, sáňky a boby byly v celé Praze okamžitě vyprodány, petřínský svah i Kinského zahrada se staly rájem zimních radovánek. Běžkaři se zase mohli vydat do Prokopského údolí.

V následujícím období došlo k částečnému oteplení, která však znamenala další bezpečnostní riziko. Vrstvy těžkého sněhu s rampouchy visící ze střech zranili několik lidí. Hasiči zaznamenali o 10% více výjezdů než obvykle. Sněhová pokrývka a závěje odhrnutého sněhu však do konce ledna nezmizí. Tato situace je způsobena extrémními mrazy, které vyvrcholily 27. ledna, kdy bylo v Klementinu přes den naměřeno -18 °C.

Závějí a ledovky využili strážníci městské policie Prahy 5, kteří měli jedinečnou šanci otestovat nová vozidla značky Hummer s pohonem 4x4. Mohli tak hlídkovat v oblastech, kam by se kvůli kalamitě s běžnými vozidly nedostali.

 

V prosinci byla zahájena rekonstrukce kanalizačního potrubí ve Filmařské ulici na starém Barrandově. Starou stoku nahradí řady s vyšší kapacitou, která je kvůli nové výstavbě naprostou nutností. Obnovované potrubí měří více než 420 metrů a vede od křižovatky s ulicí Barrandovská až po Kříženeckého náměstí. Aby byl dopad na místní obyvatele co nejmenší, bude rekonstrukce probíhat v kratších úsecích. Průjezdnost silnic tak zůstane zachována.Kompletní úprava bude stát 14 milionů korun.

 

 

Prvního února má v letohrádku Portheimka vernisáž výstava Regenerace památkové rezervace Praha 5, která představí nejvýznamnější rekonstrukce památkových objektů na Praze 5. Dále také představí jedinečné plány fasád i vnitřního rozvržení domů na Janáčkově nábřeží. Návštěvníci zde také naleznou ukázky restaurátorské školy při Akademii výtvarných umění. Výstava potrvá do 27. února.

 

TJ Sokol Jinonice pořádá v sobotu 7. února od 19,30 hod. již 18. ročník sokolského plesu. K tanci a poslechu hraje hudební skupina Gong. Připravena je i tombola.

 

V pondělí 15. února proběhne v kulturním centru Poštovka vernisáž kreseb a maleb Davida a Vlastimila Krumphanzlových. Výstava končí 13. 3. 2010.

 

Kulturní a mateřské centrum Barrandov připravilo na 16. února od 16,15 hod. masopustní průvod. Účastníky v maskách čeká sladké překvapení. Sraz je u vchodu do mateřského centra.

 

Ve smíchovském Futuru vystoupí 17. 2. od 21,00 hod. skupina Traband se svými novými písněmi. Aktuální složení je čtyřčlenné a používá tyto nástroje: kytaru, baskytaru, barytonovou kytaru, harmonium, trumpetu, křídlovku, tubu, bubny, činely, dětské pianko, foukací harmoniku, metalofon, a tranzistorové rádio.

 

Únor na Praze 5 je již tradičně věnován oslavám povýšení Smíchova na město. Letos sice nebudou uděleny záslužné medaile za mimořádný přínos pro městskou část, zato se však uskuteční již druhý ročník masopustu a masopustních trhů, které budou opět umístěny na PZ Anděl a to již od 13. února do 21. února. Masopustní průvod vyrazí v sobotu 20. února z Anděla do parku Portheimka, kde bude připraven další kulturní program (vystoupení skupiny Čechomor aj.). Kromě masopustu se návštěvníci Prahy 5 mohou těšit také na velkoplošnou obrazovku, která bude přenášet přímé přenosy z hokejových utkání české reprezentace na olympiádě ve Vancouveru.

 

Premiéry se 27. února dočká Ibsenova Hedy Gamblerová ve Švandově divadle na Smíchově, od jejíhož prvního uvedení na česká prkna uplyne letos právě 104 let. Režisérem inscenace je Daniel Špinar. Tzv. poslední velká ženská hra H. Ibsena přináší řadu témat, která ani po sto dvaceti letech neztrácejí na své síle: ať už jde o podivně sebedestruktivní souboj s malostí a nudou, neschopnost přistoupit na kompromisy, či totální deziluzi z vlastních činů. Hedě je devětadvacet let a ještě nedávno měla pocit, že si život zařídila dle svého. Za ní je dlouhá svatební cesta, z níž se právě s manželem vrátili. A před ní dlouhé nudné dny v podivně mrtvolné vile. Navíc se objevuje až příliš mnoho přízraků z minulosti, včetně osudové lásky. A manžela zajímají především knihy a místo profesora. Zbývá jediné – oprášit pistole generála Gablera.

 

Šachový klub Smíchov chystá na 27. února již 12. ročník Turnaje kosmonautů. Čtyřčlenná družstva budou bojovat o putovní ceny kosmonautů Vladimíra Remka a Alexeje Gubareva. Turnaj je určen pro kategorie: žáci nar. do roku 1995 včetně a junioři nar. 1990 a mladší. Přihlášky lze zasílat na JaVe9@seznam.cz.

 

 

V Praze dne 9. února 2010 zapsala Marta Jiroudková, Klub přátel starého Smíchova