Den první

Pražské povstání se rozhořelo po volání československého rozhlasu o pomoc v sobotu 5. 5. ve 12:33 hodin. Již dopoledne ale byly strhávány německé nápisy a odzbrojováni nepřátelští vojáci i civilisté. Ve smíchovských kasárnách a policejních služebnách byla složena přísaha věrnosti Košické vládě a prezidentovi Benešovi, na budově byly vyvěšeny státní vlajky. Po půl jedenácté  projíždí Košířemi a Smíchovem do Štefánikových kasáren četnictvo a policie z amerického pásma s československými vlajkami. Jednotky Pražského praporu RG IV (PoP) už v poledne obsazují německé vojenské lazarety, kde ukořisťují mnoho zbraní. V budově nemocnice v Ženských domovech byly v květnových dnech zesíleny stráže na 80 mužů, velitelem byl ale spřátelený rakouský poddůstojník, který otevřel okna, a vzbouřenci tak mohli osádce vpadnout do zad. Celkem bylo ukořistěno 270 pušek, 320 pistolí, bedna ručních granátů, lehký kulomet a - munice. Dalším cílem byl lazaret Sanopz.

Prvním úkolem vojenské posádky Štefánkových kasáren bylo zaktivovat dobrovolníky a obsadit budovy německých posádek, což se do nočních hodin podařilo (s výjimkou Krulišovy vily, posádky v Motole a skladu vozidel na Císařské louce). S motolskou posádkou byl kvůli její přesile ujednán klid zbraní do neděle 6. 5. do 9,00 hod.

V brzkých odpoledních hodinách je na zlíchovské koleji na smíchovském nádraží ukořistěn první pancéřový vlak. Ten je využit proti německým jednotkám na druhé straně Vltavy i proti kasárnám v domě v Nádražní ulici 16. Druhý vlak získávají zaměstnanci továrny Walter na jinonickém nádraží. Večer se vzdávají i jednotky SS na smíchovském nádraží. Důležité bylo získání budovy ministerstva pošt v Holečkově ulici a Drtinova gymnasia, kde sídlili jednotky Hitlerjugend. Zde bylo zajato 20 příslušníků SS, 250 studentů. Večer byl zahájen boj o barrandovské ateliéry.

Samospráva pracuje z budovy staré smíchovské radnice a zajišťuje telefonické spojení se všemi stěžejním obranými body.

Na noc z 5. na 6. května byl dojednán klid zbraní, přesto však docházelo k přesunům německých jednotek k potlačení povstání.  Česká národní rada proto vyzvala k zahájení budování barikád. Dozor nad výstavbou převzalo opět velitelství ve Štefánikových kasárnách.

Na některých místech byly barikády až trojnásobné (Most legií, Ringhofferovy závody na Andělu), dvojnásobné u Jiráskova mostu, východním konci Holečkovy ulice a na Újezdě. U Anděla bylo 8. 5. položeno 24 německých talířových min směrem d Plzeňské, Nádražní a Lidické ulice. Celkem bylo postaveno 64 barikád a 1 minové pole. Nejdůležitějším úsekům (zejména kolem mostů) veleli vojáci.  Ve vnitřní části Smíchova bylo v prostoru mezi Nádražní a Vltavou 20 a od Nádražní k Santošce až pod Mrázovku 22 zátarasů.

V oblasti Barrandova a Hlubočep vzniklo pět barikád. Na přejezdu trati do Rudné byl s pomocí pancéřového vlaku vybudován zátaras z vyřazených lokomotiv a železničních vozů. Silniční most na Barrandov byl podminován.  Na Zlíchově byly čtyři barikády na hlavní silnici a dvě od křižovatky směrem na Žvahov. Od mostu přes trať na Zlíchov do centra Smíchova k Andělu bylo položeno dalších osm překážek.

V Košířích byly postaveny čtyři barikády na Plzeňské třídě a to od Řep až po Kmochovu ulici.

V Jinonicích vznikly tři barikády a jeden zátaras. Podminovány byly mosty Na Zavadilce a U Čtyř kanálů. Z Radlic ke Křížové ulici bylo postaveno třináct barikád.