Projekt na obnovu teras stále žije

Společnost Barrandovské terasy stále pracuje na vybudování čtyřhvězdičkového hotelu a restaurace nad levým břehem Vltavy. Finanční náročnost projektu je však brzdí. Od prodeje teras už uběhlo sedm let. Bylo 4. října 1929 a na právě otevírané Barrandovské terasy, jimž vévodila funkcionalistická vyhlídková věž, se sjížděla pražská prvorepubliková smetánka. Po jedenaosmdesáti letech tam zbyly jen rozpadající se ruiny. Stará sláva je pryč. Je ovšem stále možné, že alespoň část bývalého lesku se na skálu nad levým břehem Vltavy zase vrátí. Stále totiž existuje projekt na jejich přestavbu. Podle něj by zde měl vzniknout čtyřhvězdičkový hotel s 268 lůžky, restaurací a kongresovým centrem. Už sedm let je na světě koncept od renomovaného architektonického studia Kuba-Pilař, ovšem se stavbou se doposud nezačalo. "Pět let trvalo, než se nám projekt obnovy podařilo dotáhnout do územního rozhodnutí," říká Jaromír Hrdlička, který zastupuje společnost Barrandovské terasy, v níž drží majoritní podíl podnikatel Michalis Dzikos. Ten je známý jako velký obdivovatel architektury a designu první poloviny 20. století. "Propásli jsme pravý okamžik" Podle Hrdličky společnost dlouhou dobou, kterou trvalo získávání územního rozhodnutí, ztratila ten pravý okamžik, kdy Praha byla plná turistů a nabídka hotelů nebyla tak velká. To se nyní změnilo. Turistů ubylo a prakticky všechny hotely musely jít s cenovou nabídkou výrazně dolů. I tak ale projekt obnovy teras neusíná. "Myslím, že to dotahujeme do konečné fáze, takže nás dělí týdny k tomu, abychom získali stavební povolení na velké přístavby," vysvětluje Hrdlička. Stavět se tedy prý začne, ale i tak práce nebudou probíhat takovým tempem, že za rok bude hotovo. "I když už se začne stavět, je možné, že to bude trvat dva tři roky, než se stavba dokončí," dodává Hrdlička s tím, že Michalis Dzikos je typ člověka, kterému podobné aktivity sice trvají déle, ale ve chvíli, kdy se dotáhnou do konce, stojí za to. Dokázal to například rekonstrukcí vily v Ratiboři u Kolína, kterou pochválil i architekt a herec David Vávra. Podobně úspěšný byl Dzikos i s rekonstrukcí hotelu Obecní dům v Hradci Králové. I když se Barrandovské terasy podaří obnovit, už nikdy nebudou místem pro letní rekreaci. "Hlavní důvody jsou dva. Tou první je hluk a přítomnost Jižní spojky, tím druhým fakt, že terasy původně sloužily jako místo, kam se lidé chodili rekreovat k vodě. Ať už to byla řeka nebo bazén. "Dnes je Barrandov součástí města a v létě jdou lidé raději do Podolí nebo odjíždějí na chaty. Navíc bazén už je také zničený," říká Hrdlička. Právě bazén je jediné, co dodnes vlastní rodina Havlových. Bratři Havlové své podíly po restituci převedli na své ženy. Manželka Ivana Havla ho prodala manželce prezidenta, která většinový podíl za 20 milionů korun prodala společnosti Barrandovské terasy.

Autor: Ondřej Kinkor