Praha se chlubí svojí historií, přesto se k některým památkám chová macešsky. Těch nejohroženějších je několik desítek. Rozpadlé a pobořené zdi, chybějící okna, místy se povalují odpadky, které tu pravděpodobně nechali bezdomovci. Tak dnes vypadá petrovický zámek, jedna z nejzchátralejších pražských památek.
Карло Пазолини
"Ten areál má bohatou historii. Bývala tu tvrz, pak zde vznikl rozsáhlý barokní zámek, který byl ještě v 19. století upravován. Bohužel současný stav je skutečně žalostný," popisuje Josef Bambas z Národního památkového ústavu (NPÚ). "Podívejte se třeba na támhlety hospodářské budovy, ty už úplně spadly," ukazuje na druhý konec prostorného dvora.
Carlo Pazolini
Skoro jako Mattoniho Kyselka
Příběh petrovického zámku se často přirovnává například k lázním Kyselka. V obou případech šlo kdysi o výstavní budovy spojené se slavnými osobnostmi. V případě Kyselky s Heinrichem K. Mattonim a v případě petrovického zámku třeba s bratrem zakladatele vršovického Ďolíčku Romanem Dannerem. Obě nemovitosti byly po roce 1948 znárodněny, jenže zatímco v případě Kyselky se nyní mluví o záchraně, v případě barokního zámku v pražských Petrovicích se nic takového nechystá.
Jeho současným vlastníkem je totiž restituentka žijící převážně v zahraničí, která se o památku prakticky nestará. Dílo zkázy ještě před třemi lety dovršil požár, který poničil několik budov.
"Snažíme se stále dokola s paní Isholovou (majitelka - pozn. red.) jednat, ale je to marné. Už dokonce dostala pokutu," konstatovala již dříve starostka Petrovic Olga Hromasová.
Areál zámku přímo opuštěný není, stabilně v něm přebývá několik lidí. "Nevíme, co s tím bude," říká muž, který v ruinách bydlí. Prý legálně. "Nám bylo řečeno, že to majitelka prodat nechce," dodává, zatímco odemyká bránu, abychom si mohli udělat několik fotografií. S Josefem Bambasem se bavíme o příčinách této zkázy, zda v tom nehraje roli dvouhektarový pozemek zámku, který by se dal využít pro lukrativní výstavbu bytů. On sám o tom nechce spekulovat, ovšem nebylo by to nic neobyčejného. V pár kilometrů vzdáleném Újezdu vzal za své historický Koníčkův mlýn, který majitel zboural. Právě na jeho místě vzniká novostavba. Národní památkový ústav před čtrnácti dny na majitele podal trestní oznámení.
Podobně ohrožených památek, jako je petrovických zámek, památkáři jen v hlavním městě evidují necelé tři desítky. Podle ředitele pražského NPÚ Ondřeje Šefců to není příliš dobrá vizitka. Počet ohrožených památek sice koresponduje s počty v jiných krajích, jenže Praha je oproti nim nejbohatší, takže by zde mělo být dost peněz na opravy a rekonstrukce. "Příčinou špatného stavu řady ohrožených památek je absence jakékoliv údržby a nezájem či neochota o druhotné využití řady objektů," vypočítává Šefců.
Na seznamu nejohroženějších pražských památek dlouhodobě figuruje například usedlost
Cibulka v
Praze 5. Tento původně viniční dvůr, který se později proměnil v empírový zámeček, byl podle záznamů ještě na konci šedesátých let v relativně dobré kondici. To se ale o jeho současném stavu rozhodně říct nedá. "Celý areál je dlouhodobě devastován, všechny konstrukce jsou postiženy rozsáhlou degradací," stojí třeba ve zprávě o stavu
Cibulky.
Chceš mlýn? Dej 19 milionů
Stejně jako petrovických zámek je usedlost v soukromých rukách, přičemž úřady doposud nedokázaly majitele, společnost
Cibulka, a. s., donutit, aby se o ni postaral. Jediné, byť velmi omezené opravy tu dělá skupinka squatterů, která
Cibulku obývá. Jsou tu legálně, s majitelem mají uzavřenou smlouvu. "Jsem tu asi dva roky. Já a moji tři psi bydlíme tady v autě," popisuje asi 25letá squatterka Anežka. Sqautteři tu pořádají koncerty, workshopy... Sami by se prý chtěli pustit do zásadnějších oprav, jenže chybí peníze. V posledních dnech se navíc v komunitě mluví o tom, že majitel chce usedlost prodat. "Hledáme spolehlivého investora, chtěli bychom objekt přebudovat na bydlení pro seniory," vzkázal prostřednictví svého mluvčího majitel
Cibulky Oldřich Vaníček, který je jediným akcionářem
Cibulky a. s.
Na prodej je přitom i další z památek, kterou pražští památkáři považují za nejohroženější - Horův mlýn v Prokopském údolí. Navzdory jejímu stavu, u jedné z budov zbyly jen obvodové zdi, jde o mimořádně cennou stavbu. A to třeba kvůli renesančním sgrafitům. Podle informací realitní kanceláře je někdejší vodní mlýn pocházející ze 16. století k mání za 19 milionů korun.
---
Naděžda Goryczková, generální ředitelka NPÚ
- Na seznamu ohrožených památek v Praze je 27 položek. Je to hodně, či málo?
Praha patří z demografického a ekonomického hlediska k nejbohatším lokalitám Česka, podíl ohrožených památek na jejím území je však stejný, jako v jiných, třeba i daleko "chudších" krajích. Z tohoto hlediska by Praha mohla investovat více.
- Jak se památkáři dívají na návrh, že by majitelům mohla být chátrající památka vyvlastněna?
Vlastnit památku přináší práva, ale i povinnosti - především o ni pečovat. Důvodů, proč se tak neděje, může být celá řada a měla by jim být přizpůsobena i reakce. Návrh na možnost vyvlastnění památky chápu ve smyslu nástroje poslední záchrany, kterým by společnost mohla chránit své hodnoty v případě mimořádných okolností. Národní památkový ústav by však v procesu vyvlastňování nefiguroval, je odborným orgánem památkové péče a pravomoc rozhodovat náleží výkonnému orgánu, v případě Prahy tedy magistrátu.
- Jaké možnosti mají památkáři, aby majitele přiměli k nápravě?
Pracovníci Národního památkového ústavu mohou upozorňovat výkonné orgány na problematickou situaci, a také to dělají. Mohou podnítit zájem veřejnosti. A mohou doufat, že společenská situace umožní vlastníkům se o svůj majetek zodpovědně pečovat; a že to nebude dlouho trvat.
Smutná tvář pražských památek 
