První část dvoudílného seriálu Paměť samot a dvorců s podtitulem Samoty Zikmunda Reacha odvysílala Česká televize minulou sobotu. Pátrání po paměti zaniklých usedlostí očima lidí, kteří jsou dnes s těmito místy svázáni, režíroval J. Císařovský. Dokument otevřel album 68 starých fotografií z počátku dvacátého století. Jeho autor, antikvář, knihkupec učebními pomůckami a fotograf Zikmund Reach, je vydal pod názvem "Samoty a dvorce na Smíchově a v Košířích".
Tyto černobílé fotografie jsou konfrontovány s dnešní podobou stejných míst: zahrada a vila Turbová, kde žil a pracoval Jiří Trnka, Bertramka, kde komponoval W. A. Mozart, Cibulka, kde kníže a biskup Thun vytvořil pozoruhodné architektonické dílo, Šmukýřka, Šalamounka, Žežulářka, Pernikářka a mnoho dalších míst, která Reach fotografoval. Reachovy fotografie vyprávějí mlčenlivé příběhy, které se postupně ukládaly do genia loci smíchovských a košířských dvorců. Dokument se pokouší řadit různá fakta a fragmenty do nových souvislostí, pracuje s velkým množstvím historických map, dobových stavebních plánů, indikačních skic stabilního katastru a dalších archivních materiálů. Obrazové zpracování rozsáhlého faktografického materiálu ukazuje, že tajemství a osudy, uložené v jednom starém albu černobílých fotografií, nenápadně žijí dál i v naší současnosti.
Druhý díl pamětí s podtitulem Fiktivní deník Zikmunda Reacha odvysílá Česká televize v sobotu 21. července od 22,05 hod. na kanále ČT2. Reprízu pak v neděli od 10,00 hod.
Dokument je postaven na dialogu dvou vnitřních hlasů: Zikmunda Reacha a vypravěče ze současnosti. Je založen na konfrontaci dvou lidských příběhů, vyprávěných ve dvou různých časových rovinách, které se navzájem posunují a doplňují.
Proplétání cest a hledání obou vypravěčů ukazuje, že minulé události nikdy nejsou záležitostí odbytou jednou provždy, ale že se do našeho života vracejí ve stále nových podobách.
Zatímco nejstarší vrstva příběhu vychází z historicky ověřených fakt, vypravěč ze současnosti balancuje na pomezí reality a snu: série Reachových fotografií se mu na monitoru počítače mění ve zvláštní naléhavé poselství.
Oba vypravěči pátrají po smyslu a významu zvláštního díla hraběte Thuna na pražské usedlosti Cibulka a jejich osudy ukazují, že překročí-li se v přístupu ke světu určitá mez, mění se nejen lidský charakter, ale i skutečnost sama.
Paměť samot a dvorců
