Pojmenován byl po slavném geologu
Joach. Barrandovi, jemuž byla zasazena pamětní deska na skále u silnice na Chuchli. "Potěšitelným zůstává, že přes oprávněné stesky na mnohé rušení starých budov vyskytují se projekty, které naší Prahu chtí ozdobiti něčím ojedinělým a tak zasaditi zdobný démant v zářící korunu její slávy. Takovým vpravdě ojedinělým projektem jest nákladné vybudování typicky amerického "zahradního města - Barrandova". Projektant
inž. V. Havel, po studiu podobných zahradních měst v Americe, přikročil k uskutečnění svého projektu s vážností a přesným vytýčením i drobností, které bystrému pozorovateli neuniknou", píší ve své knize F. Žáček a F. Stehlík. "Jdeme-li od konečné stanice elektr. drah č. 5 "Hlubočepy" silnicí vpřed, přejdeme trať, která projíždí Pražanům málo známý, romantický "pražský Semmering" . Po několika dalších krocích upoutá nás po levé straně přeložení části státní silnice Zbraslavské směrem k Vltavě, aby docíleno bylo potřebného profilu pro betonový most, který se klene nad hlavní silnicí a bude i s náměstíčkem tvořiti vjezd na hlavní barrandovskou silnici. Na most vedou s hlavní silnice široké schody pro pěší. Most ústí do skály a v téže vysekané silnici, která se mírným obloukem stáčí nad starými domy v pravo až k býv. lomu, kde se rozdvojuje. V levé části činí mírný dvojitý záhyb a pak mírně stoupá vpravo, kde se silnice opět sloučí a připojí na sliveneckou silnici. Četné přípojky spojují teren. V prvém ohybu silnice odbočíme v levo v sadovou část Barrandova, již provádí zahradní architekt J. Vaněk z Chrudimi. Zde nejlépe vidíme, s jakou svědomitostí jest tu pracováno. Několika schody jakoby vytesanými ve skále (po stranách obloženy omšelou skalou), vejdeme na sadově upravenou cestu. Zalesněný sráz po levé straně "vylepšen" nově vysazenými stromky, ne však v přímočaré úpravě sadové, nýbrž nestejnoměrně vysázené "divoce" a přece tak přirozeně. Poněkud dále staneme na prvém vrcholu skály, kde na malém platteau, v štěrbinách skal vysázeny zvláštní druhy protěží a květin, jimž se na skalách daří. Kamenem osazený okruh skýtá vyhlídkové místo do údolí Vltavského a na zavltavské vrchy. Při dalším pokračování vidíme více podobných odboček, až konečně dostoupíme k hlavnímu platteau, kde pravděpodobně bude základna příštího Barrandova. Zde, nad hlavní, rozsáhlou, polokruhovou skalní strží, na okraji vroubenou balvanovitým přírodním zábradlím (vzhledu hradního ochozu, kterýžto dojem zvyšuje vpravo mohutná kamenná vyhlídková věž), zvedají se terasovitě upravené záhony, jimž dominuje novostavba vyhlídkové kavárny a retaurace. Mnoho tu vykonala sama romantika přírody, která pečlivě doplňována rozvážnými projekty, vytvoří tu skutečně jedinečnou čtvrť Prahy. Zdravý vzduch, slunce, nádherný výhled do údolí hlubočepského a vltavského až daleko za Zbraslav, těsné sousedství s Prahou a výhodné, pohodlné spoje s vnitřním městem. Kde jaký volný svah bude okrášlen stromovím, květinami, keři, travou a pod, jak na mnohých místech možno již nyní zříti. Nahoře na planině bude representační široká promenáda ukončená vzhlednou kolonádou s obchody. Bude tu prostě postaráno o vše, což potvrzuje, že se tu rodí chvályhodné dílo. Spolupracovníky inž. V. Havla jsou: arch. Max Urban (regulační projekt), fa dr. Ješ a inž. Brazdil (technické vedení stavby a kanalisaci), fa inž. Strnad (přeložení stát. silnice a výstavba úseku 0.155 až 0.700), zahrad. arch. J. Vaněk, Chrudim (zahradní a sadovou úpravu), fa Šmíd (vodovod). Žádní američtí projektanti a finančníci, nýbrž naši lidé budují jedinečnou zahradní a vyhlídkovou čtvrť Barrandov, novodobý démant v čelence naší stověžaté Prahy".
Barrandov se rozkládá od nové výstupní silnice na svazích mezi chuchelskou silnicí a Hlubočepy, velkoryse řeší osídlení romantických, pro hygienické bydlení stvořených svahů a končí směrem k osadě Slivenci. Celý terén byl dle zpráv z roku 1929 rozdělen na 200 parcel o výměře 200 až 1200 čtvereč. sáhů.
Literatura: Žáček, František. Stehlík, František. Historický a orientační průvodce Prahou. Praha: Nakladatelství Františka Stehlíka, 1929.