Výstava, která probíhala v Rakovníku do června 2008, se snažila prezentovat Kubaštovu tvorbu v celé šíři se zaměřením na ranou tvorbu pro nakladatelství. Patří sem významná spolupráce s nakladatelem J. Doležalem z Červeného Kostelce. V. Kubašta zde v roce 1941 ilustruje pět dětských knížek (Vl. Burian – Veselé vyprávění dětem, K. J. Erben – Národní pohádky, B. Němcová – Nejkrásnější pohádky, P. Soldán – Orlí křídla a březová kanoe, Haliburton – Co vyprávěla Afrika dětem). Celkem zde do roku 1948 ilustroval a upravil 11 knížek, např. K. Bednář – Arabské pohádky 1001 noci či dvě knížky Č. Sováka – Ježek Pícháček mezi zvířátky, 1942, a Ježek Pícháček mezi lidmi, 1948.
Důležitá je i tvorba pro nakladatelství Vyšehrad. Zde za řízení dětských knih redaktorem a spisovatelem Jaroslavem Janouchem ilustroval čtyři krásné knihy. Především V. Deyla – Příběhy z medové stráně, 1943, které se dočkaly mnoha vydání. V témže roce vyšla ještě kniha J. Fričové-Josefů – Co se vskutku přihodilo v pohádce. V roce 1944 ilustruje knihu Jaroslava Janoucha – U toledské brány – o hrdinném životě Cida Campeodora ve Španělsku. Pro redaktorem Janouchem navrženou edici zveršovaných pohádek ilustroval V . Kubašta knížku Čeňka Sováka – Zvířátka a sedm loupežníků, 1945. Patří mezi tak krásné knihy, jako je Renčova a Trnkova Perníková chaloupka, Aldova a Herinkova Sůl nad zlato a další.
Rozsah tohoto článku nedovoluje věnovat se Kubaštově tvorbě z let 1937 -1948 v plné šíři, přesto je zapotřebí alespoň vyjmenovat některé knihy pro soukromá nakladatelství z těchto let. Pro nakladatele Petra je to kniha E. Stambolievové – Jitřenka a devět dětí, 1941. V nakladatelství Plzák ilustrace ke knihám R. Kmena – O mrzutém kapříkovi, 1944, a pro knihu L. Hálkové – Jak sýkorka přišla o ocásek. Po nakladatelství Voleský ilustruje dvě knihy: A. Klugarové – Sluníčkova dobrodružství, 1944, a P. Viklana – Než přijel císař, 1944. Zajímavá je také kniha J. Koláře – Němé tváře, která vyšla v nakladatelství Lukasík. Po zrušení soukromých nakladatelských domu v roce 1948 překovává V. Kubašta toto těžké období spoluprací se slovenskými nakladateli (Slovtour v Martině a SFVU). S těmi navazuje přátelské kontakty již v roce 1946 a vytváří pro ně pravděpodobně své první prostorové návrhy (Domica, Jasná a další). Je to předzvěst jeho báječných prostorových knížek (pop-up) a spolupráce s Artií a Orbisem. Zde vytvořil stovky takovýchto ve světě tolik ceněných knížek a příběhů. Z bohaté Kubaštovy tvorby nelze opominout ani jeho krásné prostorové fantazií naplněné betlémy, kterých vytvořil kolem sedmnácti, z nichž některé můžeme spatřit na výstavě v Rakovníku.
Převzato z katalogu výstavy V. Kubašty ve výstavní síni Rabasovy Galerie v Rakovníku (17. dubna – 29. června 2008)
Publikováno s laskavým svolením Dagmar Kubaštové-Vrkljan, která také poskytla rozhovor časopisu Pražská pětka:
Celý životopis s obrazovým doprovodem bude součástí druhého dílu Slavných osobností v dějinách Prahy 5, který připravuje nakladatelství Perseus manželů Schreiberových. Vojtěch Kubašta je pohřben na Malvazinkách.