Klub přátel starého Smíchova
Dnešní datum: 29. 03. 2024   


Anketa
Kterou z níže uvedených památek Prahy 5 považujete za nejohroženější?

Malostranský hřbitov (36202 hl.)
 
Usedlost Cibulka včetně přilehlého parku (32015 hl.)
 
Kaple sv. Trojice (U Nesypky) (31075 hl.)
 
Kaple Panny Marie Bolestné (Barr. most) (31124 hl.)
 
Terasy Barrandov (31646 hl.)
 
Lihovar Zlíchov (31348 hl.)
 
Usedlost Skalka (2822 hl.)
 
Usedlost Turbová (2576 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 198808

* Usedlost Hřebenka (Švédská 39)

Vydáno dne 18. 10. 2007 (3334 přečtení)



Podle pražských bývalých usedlostí jsou pojmenovány nejen ulice, ale často celé čtvrti. K nejznámějším patří bývalá smíchovská usedlost Hřebenka, dnes zastavěná čtvrť rodinných domů a vil mezi Ústavem pro nevidomé Horní Palatou a ulicemi Švédskou, Zapovou a Na Hřebenkách. Na východě se dotýká Kinského zahrady. Původní usedlost Hřebenka v dnešní Švédské ulici má název z 16. st., kdy byla její majitelkou Kateřina Roušová, která také vlastnila dům U hřebene v Celetné ulici. Na zdejších svazích se kdysi pěstovala vinná réva a v místě pozdější usedlosti stával viničný lis. V polovině 17. st. vlastnila pozemky rodina Kamelů, která zde na místě lisu vystavěla raně barokní dům. Jednopatrový dům stál na jižním svahu mezi vinicemi a zahradami. Byly zde chlévy, ovčín a stodola. V některých místnostech byly malované stropy. Koncem 18. st. za majitele Maxmiliána hraběte z Klebelsbergu byla usedlost přestavěna na letní sídlo v empírové podobě. Velké síně byly rozděleny příčkami, byly sníženy stropy a zakryty tak původní dřevěné malované. V polovině 19. st. získala Hřebenku i se sousedními usedlostmi Nesypkou a Plátenicí pražská obec, od níž vše získal Martin Vlček. Tehdy měla Hřebenka vlastní vodovod, přivádějící sem kameninovým potrubím výbornou vodu z dlouhé sběrné štoly.
Naproti usedlosti na rohu Švédské a Zapovy ulice stojí kaple Nejsvětější Trojice ze 17. st., jediný zdejší objekt dochovaný v původní podobě. Postupem času se vinice a zahrady rušily a koncem 19. st. se začaly pozemky usedlosti postupně rozprodávat na stavební parcely pro rodinné domy a v usedlosti, která rychle chátrala, bydlili nájemníci. V roce 1922 ji koupil architekt a stavitel František Kavalír a v letech 1926 - 28 ji zrekonstruoval a komfortně moderně přestavěl. Půdorys ve tvaru písmene "u" zůstal zachován, byly odkryty původní malované stropy v přízemí a v prvním patře, přemístěno hlavní shcodiště, v jehož průběhu stavitel zřídil vitráže podle návrhu malíře Václava Špály. Na sochařské výzdobě i vnitřním vybavení se podílel Jaroslav Horejc. Před severní dvoupatrové průčelí s vysokou sedlovou střechou představil architekt dvoutraktový přízemní objekt s podloubím ve tvaru kolonády, kde bývala tržnice pro okolní obyvatele. Objekt slouží k bydlení.

Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: pis.cz

E-mail servis
Pro zasílání aktuálních informací vyplňte Vaši
e-mailovou adresu

Malostranský hřbitov
Malostranský hřbitov

Muzeum hl. m. Prahy
Muzeum Prahy

PIS
Pražská informační služba

Partner webu

Partner webu Česká spořitelna a.s.
Partner webu PRAHA

Partner webu Národní muzeum

Partner webu Městská část Praha 5


TOPlist

eşya depolama
Copyright© Klub přátel starého Smíchova 2006 - 2016 / Webmaster Tomáš Křivánek / Redakční systém: phpRS