Podle pražských bývalých usedlostí jsou pojmenovány nejen ulice, ale často celé čtvrti. K nejznámějším patří bývalá smíchovská usedlost Hřebenka, dnes zastavěná čtvrť rodinných domů a vil mezi Ústavem pro nevidomé
Horní Palatou a ulicemi Švédskou, Zapovou a Na Hřebenkách. Na východě se dotýká Kinského zahrady. Původní usedlost Hřebenka v dnešní Švédské ulici má název z 16. st., kdy byla její majitelkou Kateřina Roušová, která také vlastnila dům U hřebene v Celetné ulici. Na zdejších svazích se kdysi pěstovala vinná réva a v místě pozdější usedlosti stával viničný lis. V polovině 17. st. vlastnila pozemky rodina Kamelů, která zde na místě lisu vystavěla raně barokní dům. Jednopatrový dům stál na jižním svahu mezi vinicemi a zahradami. Byly zde chlévy, ovčín a stodola. V některých místnostech byly malované stropy. Koncem 18. st. za majitele Maxmiliána hraběte z Klebelsbergu byla usedlost přestavěna na letní sídlo v empírové podobě. Velké síně byly rozděleny příčkami, byly sníženy stropy a zakryty tak původní dřevěné malované. V polovině 19. st. získala Hřebenku i se sousedními usedlostmi Nesypkou a Plátenicí pražská obec, od níž vše získal Martin Vlček. Tehdy měla Hřebenka vlastní vodovod, přivádějící sem kameninovým potrubím výbornou vodu z dlouhé sběrné štoly.
Naproti usedlosti na rohu Švédské a Zapovy ulice stojí
kaple Nejsvětější Trojice ze 17. st., jediný zdejší objekt dochovaný v původní podobě. Postupem času se vinice a zahrady rušily a koncem 19. st. se začaly pozemky usedlosti postupně rozprodávat na stavební parcely pro rodinné domy a v usedlosti, která rychle chátrala, bydlili nájemníci. V roce 1922 ji koupil architekt a stavitel František Kavalír a v letech 1926 - 28 ji zrekonstruoval a komfortně moderně přestavěl. Půdorys ve tvaru písmene "u" zůstal zachován, byly odkryty původní malované stropy v přízemí a v prvním patře, přemístěno hlavní shcodiště, v jehož průběhu stavitel zřídil vitráže podle návrhu malíře Václava Špály. Na sochařské výzdobě i vnitřním vybavení se podílel Jaroslav Horejc. Před severní dvoupatrové průčelí s vysokou sedlovou střechou představil architekt dvoutraktový přízemní objekt s podloubím ve tvaru kolonády, kde bývala tržnice pro okolní obyvatele. Objekt slouží k bydlení.
Usedlost Hřebenka (Švédská 39)
