Most Legií

Most Legií je sedmým mostem přes Vltavu na území města Prahy (počítáno po proudu řeky). Je to první most v Praze, který se budoval jako nástupce mostu předchozího, v tomto případě visutého řetězového mostu císaře Františka I., který byl postaven v letech 1839 - 41 a stržen r. 1897. Soutěž byla pražskou obcí vypsána v červenci 1889. Předsedou výběrové komise byl profesor Vilém Bukovský, členy porot (jedna pro kámen, druhá pro železo) byly význační odborníci a pracovníci např. Josef Hlávka (1831 – 1908), Josef Zítek (1832 – 1909) či Josef Schulz (1840 – 1917). Soutěž vyhráli Ing. J. Janů, Ing. J. Soukup a arch. A Balšánek. Stavba nového kamenného mostu byla zahájena starostou JUDr. Janem Podlipným v březnu r. 1898 slavnostním položením základního kamene a uložením železné krabice s pamětní listinou do základové spáry jednoho z návodních pilířů. V listu jsou uvedeny podrobnosti o úředním projednávání stavby a technických podrobnostech. Zhotovitelem byla firma Gregensen a synové podnikatelství staveb v Budapešti. Při stavbě se musely řešit značné obtíže vzniklé tím, že bylo projektováno použití základů pilířů starého mostu visutého pro nový most klenutý. Mezi sedmi pilíři návodními a třemi opěrami je devět kleneb různého rozpětí, na pohled velmi plochých, většinou elipsovitého tvaru. Pilíře jsou založeny pneumaticky na železných kesonech, které dodaly tři pražské strojírny: Akciová strojírna v Praze (dříve Ruston), strojírna Fanta a Jiren v Praze a Ringhoferova továrna na Smíchově.  Červené, modré a bílé zbarvení použitého kamenného materiálu mělo docílit národní ráz stavby stejně jako u mostu Palackého, bohužel jen dočasně, než barvy zašly. Délka mostu je 343 m, šířka 16 m. Chodníky měly šířku 2,82 a na předmostí 5 m. Dlažba byla žulová z 18 cm kostek. Pod dlažbu chodníků byl uložen vodovod, plynovod, telefonní a elektrovodné kabely i potrubní pneumatická pošta. Most byl od počátku osvětlen elektrickými zdokonalenými obloukovými lampami inženýra Františka Křižíka.
Slavnostní otevření mostu se konalo r. 1901 za přítomnosti císaře Františka Josefa I., neboť most dostal jeho jméno, a arcibiskupa pražského kardinála Lva, svobodného pána Skrbenského ze Hříště. V roce 1918 byl přejmenován na most Legií, za okupace na most Smetanův, po okupaci na most 1. Máje a v r. 1990 opět na most Legií. Most byl plasticky vyzdoben sochaři Vilémem Amortem a Josefem Paloušem. Výplň mostního zábradlí tvoří neorenesanční kuželky. Nejvíce však vyniká 18 historických litinových kandelábrů uličního osvětlení, téměř 10 m vysokých, které jsou ve své spodní části zdobené reliéfy řemesel a rostlinným dekorem. Vytvořil je sochař Gustav Zoula a původně byly ulity v Komárovských železárnách. Tyto stožáry byly v r. 1969 zaměněny za jejich stejné nové kopie, vyrobené v chomutovských válcovnách, jejichž umělecké ozdoby provedl pražský podnik Zukov. Na jejich špicích se v metrovém kruhu vypíná zlacený lev.