Motol

Autor: Marta Jiroudková <marta.jiroudkova(at)centrum.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 18. 11. 2007



Pojmenování osady je (podle pověsti o dívčí válce) po jistém Motolovi, který tu v krásném údolí měl svůj dvorec. Pojmenování osady je uváděno v listinách již r. 1146 - (dříve než Košíře). Byl tu majetek bohatého klášera sv. Jiří. Severní část byla však majetkem Jahanitů Maltánských. R. 1209 se tu připomíná zboží kláštera Plasského (později statek kaple P. Marie na hradě). Jako jinde i zde v dobách husitských byl majetek duchovenský zabaven Pražany. Brzy však jeptišky sv. Jiří i rytíři svatojanští nabyli zpět tento majetek. Na výšině zvané "Háj" stojí kaple sv. Kříže, překvapující ušlechtilými stavitelskými tvary. Jest patrně prací proslulého stavitele Kiliana Dienzenhofera. O původu kaple vypráví se: Za obléhání Prahy r. 1742 voják štípal dříví (v těchto místech) a v dubovém špalku našel zarostlý křížek s tělem Spasitelovým.  V upomínku na toto vystavěna tu kaple "Nalezení sv. Kříže". Kaple jest čtyřboká s otupenými rohy a s apsidou vzadu. Střecha je prejzová a na vrcholu kamenná koule s křížem. Nad podstřešní římsou zvedají se v bocích velká půlkruhová okna. V otupených rozích jsou výklenky. Vnitřek je klenutý, v rozích pilastry s rokokovými hlavicemi. V apsidě jest prostý oltářní stůl a nad ním na omítce obraz "Nalezení sv. Kříže". Po celé klenbě jest allegorická malba, znázorňující vítězství Kříže nad pohanstvím. Klenba kaple jest kopulovitá. Kaple byla vystavěna cís. Marií Terezií r. 1754 a r. 1784 byla cís. Josefem II. zrušena. Pustla a dlouhý čas byla skrýší cikánů a tuláků. R. 1891 byla papežským prelátem Jaenigem za přispění majitele dvorce "v Háji" F. Zelenky svatyně obnovena. Za bitvy Bělohorské stály na svahu k Motolům prapory hraběte Thuna, jichž zbabělý útěk zavinil porážku. Bývalo tu hojně vinic, např. vinice Franovská, Ortlikovská atd. U cesty do Stodůlek se v 15. stol. připomíná vinice Židova, v místech "Kalvarie". Osada měla v roce 1929 přes 100 domovních čísel, z nichž mnohé jsou hospodářství. Jest tu též vojenský dvůr, vojenské baráky a cvičiště.

Nedávná historie bude doplněna.

Literatura: Žáček, František. Stehlík, František. Historický a orientační průvodce Prahou. Praha: Nakladatelství Františka Stehlíka, 1929.